WGS84 souřadnice objektu: 49.6392345173°N, 12.6625786773°E

Poloha: u silnice mezi Novou Vsí a Přimdou

Charakteristika: s věží

Informace: V rekonstrukci; štítová zeď je ocelovými táhly propojena se zbytkem kostela, dozděny jsou prakticky všechny chybějící části obvodového zdiva lodi. Obvodové zdivo věže je dozděno částečně, věž je po obvodu stažena ocelovým lanem. Dozděny jsou i části chybějících vnitřních konstrukcí. Přezděn je i oblouk zdiva kolem velkého okna v zadní stěně lodi. Kaple je bez střechy a krovů, kupolovitá klenba je zřícená. Odstraněna je většina náletových dřevin z koruny zdiva. Fasáda je zničená. Bez oken a dveří. Odstraněny jsou náletové dřeviny a trosky z interiéru kaple. - Kaple sv. Apoleny byla vystavěna jako poutní vedle zázračné studánky (nad ní je postavena sousední kaple Panny Marie Pomocné), léčící zejména nemoci očí. Poutní kaple je kvalitní stavbou, vystavěnou na obdélném půdorysu s vnitřní křížovou dispozicí. V koutech na západní straně byly vestavěny patrové kaple se šnekovými schodišti, ve východní části dvě patrové sakristie. Střední část lodi byla zaklenuta kopulí, krátká ramena a kaple valenou klenbou. V západním průčelí se nachází úzká předsíň a nad její jižní částí vystupuje subtilní věž. Exteriér je členěn výraznými lizénovými rámci. Rozšířená část lodi je osvětlena velkými, půlkruhově zaklenutými okny, po stranách jsou pásy se třemi patry drobných kruhových okének. V kaplích a sakristiích jsou obdélná okna. V ose západního průčelí je pravoúhlý portál s trojúhelným frontonem. - Podle německé krajanské literatury sahá historie tohoto místa až do 13. století, kdy zde měla stát větší kaple, která byla zničena za husitských válek. První písemná zmínka však pochází až z roku 1580. V roce 1669 byla na místě původní kaple postavena na popud majitele přimdského panství hraběte Georga Maximiliana Lindela dnešní stavba, posvěcená v roce 1670. Popudem k jejímu zbudování se stalo zázračné uzdravení - slepému kováři se vrátil zrak. Ještě před tím nechal hrabě Lindel vyčistit, vyzdít a zastřešit studánku s údajně léčivým pramenem. Původním záměrem bylo zbudování celého areálu, který měl obsahovat dvůr uzavřený ambity, jež měly spojovat obě kaple. Hrabě Lindel však již v roce 1675 prodává panství Janu Václavu Novohradskému z Kolowrat, který zřejmě tak velkolepý areál nechtěl dostavět v celém zamýšleném rozsahu, kostel s kaplí nechal dokončit jen provizorně a celý koncept zjednodušil na dva samostatné uzavřené objekty tak, jak se zachovaly do dnešních dnů. Kaple se vyvinula v nejvýznamnější poutní místo v regionu. Četné votivní dary poukazovaly na zázračná uzdravení. V následujícím období neproběhly žádné výrazné stavební úpravy. Dne 18.4.1898 vypukl v kapli požár, počínající od věže. Ještě v témže roce dostala kaple nový krov a krytinu, v roce 1899 byly z kovu roztavených zvonů pořízeny nové zvony a v roce 1900 byly osazeny do věže. V roce 1901 byl instalován hromosvod. Význam poutního místa ve 20. století postupně upadal, pouti se konaly pouze o svatodušním pondělí. V roce 1927 byl podán návrh na opravu celé kaple; nakonec došlo jen k přeložení střechy kaple eternitem a stavba chátrala dál. Do havarijního stavu se kaple dostala již před druhou světovou válkou, od roku 1938 se bohoslužby konaly před kaplí kvůli nebezpečí zřícení klenby. Zkázu pak dokonalo vyhnání německého obyvatelstva v letech 1945 - 1946 a následné zřízení hraničního pásma v okolí kaple počátkem 50. let 20. století. P. Jaroslav Baštář, který v letech 1948 - 1959 působil jako kněz ve Stráži, pod kterou spadala i farnost Přimda s kaplí sv. Apoleny, ve své knize "Byl jsem dvanáct let v pohraničí" vzpomíná na stav kaple (označuje ji za kostel) po roce 1948 následovně: "Při okresní silnici z Přimdy na Novou Ves stojí opuštěný kostel svaté Apolonie se studánkou a demolovaným domkem. Kostel byl sice již před válkou nepoužívaný, leč udržovaný a zachovalý. Při převzetí Přimdy byl tento kostel již ve zbědovaném stavu. Okna vybita, dveře vyvráceny. Interiér zdemolován. Na mou žádost poskytl Ing. Trunec dřevo z pily Diany a okna byla zakryta. Práci provedli ještě Němci. K zamezení dalších škod bylo vykonáno v daných možnostech zatím vše. V kostele bylo dvanáct vzácných deskových obrazů. Na tuto okolnost jsem upozornil Památkový úřad, osobně jeho zástupce Dr. Kotrbu. Bylo mně však nařízeno, aby obrazy zůstaly na místě, že jim nehrozí nebezpečí - alespoň ne bezprostřední. Netrvalo dlouho a nouzové zašalování oken a dveří bylo zničeno. Krátce na to před hlavním vchodem do kostela byla hromada popela. Vyhaslý „táborák“. A to bylo také vše, co zůstalo z deskových obrazů… Interiér kostela byl ve strašlivém stavu. Zcela zpustošen. Nebyla ušetřena ani hrobka dobrotitelky chrámu, jejíž jméno se mně nepodařilo zjistit. Její pozůstatky byly uloženy v zadní části kostela ve zdi. Otvor této krypty byl zakryt pískovcovým čtvercovým kamenem. Kostra, již tři sta let byla uložena v tichu kostela, byla pohozena i s deskou na dlažbě zpustošené svatyně. Za přítomnosti dr. I. Steka, lékaře ze Stráže, byly kosti bedlivě posbírány a uloženy a odvezeny do Stráže." Podle svědectví pátera Baštáře byla kaple stavebně v pořádku ještě v roce 1959, kdy páter Baštář z farnosti odcházel. K podstatnému narušení stavby pak muselo dojít v 60. letech 20. století, kdy se propadly střechy a klenba, později došlo i ke zřícení částí obvodového zdiva kaple. - V roce 2008 převzal dvojici kaplí do svého vlastnictví spolek "Občanské sdružení Zvon" a zahájil postupnou rekonstrukci a dostavbu obvodového zdiva. V roce 2015 byl zpracován projekt, který předpokládá obnovu kaplí sv. Apolonie a Panny Marie Pomocné a také dostavbu domu pro poutníky a domu pro správce na základech původních domů ve vsi. Exteriér kaplí by měl být navrácen do původního stavu (zastřešení, omítky, okna, dveře). Interiér by měl být ponechán převážně v torzálním stavu; rohové prostory by měly být znovu zaklenuty, hlavní loď zůstane nezaklenutá a otevřená do krovu, který bude vazníkový a bude interpretovat podobu starých krovů. Cihelná dlažba bude zakonzervována, případně doplněna. - Pozemek s kaplí patří spolku "Občanské sdružení Zvon" z Bělé nad Radbuzou, který připravuje opravu kaple. - Víska Svatá Apolena byla zcela zbořena v 50. letech 20. století.

Zdroj: Martin Kolovský, Vratislav Ryšavý, Jaroslav Baštář: Byl jsem dvanáct let v pohraničí (1948-1959)

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat