Informace: Bez střechy, krovů a stropu (kostel v roce 1973 vyhořel po zásahu bleskem). Obvodové zdivo sahá do původní výše, v oblasti presbytáře bylo v 80. letech 20. století nevhodně zvýšeno při později přerušené opravě (cílem bylo zjednodušit "zbytečně složitý" tvar gotického krovu). Ve zdivu jsou místy praskliny. Fasáda je zničená. Bez oken. Dveře jsou poškozené a otevřené. Odstraněny jsou trosky z interiéru. Kostel měl původně na střeše nad presbytářem velký sanktusník. - Raně gotický farní kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn snad již v 13. století podle návrhu neznámého architekta v místech dnes již zaniklé středověké farní vsi Ostrov na návrší severně nad dnešní vískou Víska. Na základě dispozičního řešení, polohy objektu a archaického zasvěcení vyslovili někteří autoři domněnku, že kostelík mohl být původně součástí velmožského opevněného dvorce. Ves Ostrov drželi tehdy pánové z Brda sedící na Rabštejně. První písemná zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1363, kdy zemřel první známý ostrovský farář Ducho. Dne 30.10.1363 poté nastoupil do úřadu zdejšího faráře klerik Pirniclinus ze Stříbra, který však již v následujícím roce odešel do Modlan u Ústí nad Labem. Modlanský farář Jakob poté nastoupil na jeho místo při kostele sv. Petra a Pavla v Ostrově, kde poté působil do roku 1367. Při instalacích nových ostrovských farářů v letech 1363, 1364 a 1367 byl držitelem Rabštejna a patronátním pánem kostela sv. Petra a Pavla král Karel IV. Dne 18.5.1367 byl do úřadu uveden Lytold z Města Touškova. K roku 1384 odváděl zdejší farář půlročně 8 grošů papežských desátků. Dne 12.3.1406 uváděl ostrovský farář do úřadu duchovního pro kostel v Krašově, dne 13.11.1410 pro kostel v Tisu u Blatna a dne 12.2.1412 želečského faráře Henslina pro kostel v Podbořanech. V roce 1427 zemřel zdejší farář Andreas a novým farářem u kostela sv. Petra a Pavla v Ostrově byl dne 25.6.1427 ustanoven dosavadní tisský farář Jakob. Do úřadu byl tehdy uveden Častolár z Hořovic a Bušek Celta z Kamenné Hory seděním na Rabštejně. Kněz Jakob, poslední známým předhusitský farář v Ostrově, odešel dne 5.6.1433 do Prusín u Nebílov a Blovic. Ves Ostrov byla následně během husitských válek zcela zničena. Zdejší kostel se poté stal filiálním ke kostelu v Rabštejně nad Střelou. V době třicetileté války byl zdejší kostel opuštěn úplně. Později začal být znovu užíván, v první polovině 18. století zdejší kostel navštěvovalo asi 160 věřících z poplužního dvora Víska a z Novosedel. V roce 1763 byl kostel pozdně barokně upravován. Barokně zvětšena byla tehdy většina oken v presbytáři i lodi kostela a přezděn byl triumfální oblouk. V roce 1787 se kostel dostal pod správu nově zřízené lokálie v Močidleci, v roce 1855 povýšené na faru. Patronátní právo ke kostelu si nadále držela rabštejnská vrchnost. Po vyhnání německého obyvatelstva po skončení 2. světové války byl kostel uzavřen, přestal být udržován a postupně chátral. Vnitřní zařízení kostela bylo následně postupně rozkradeno či zničeno. Dne 11.2.1964 byl kostel zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 40794/4-967. V roce 1973 opuštěný a vyrabovaný kostel po zásahu bleskem vyhořel. Požár zničil všechny dřevěné konstrukce a zbytek vnitřního zařízení. Zdevastovaný kostel byl následně ponechán svému osudu. Vnitřní prostor kostela postupně zarostl náletovými dřevinami. Připomínkou požáru jsou dodnes částečně ohořelé vstupní dveře a zřícené stropní trámy v interiéru. V 80. letech 20. století byla zahájena rekonstrukce zdevastovaného kostela. Na obvodových zdech presbytáře byl tehdy nevhodně nadezděn nový cihlový věnec připravený pro osazení nové zjednodušené konstrukce krovu. Interiér kostela byl vyčištěn od sutin a zbytků krovu. Následně však byly záchranné práce ukončeny. - Pozemek s kostelem patří obci Pšov.
Komentáře