Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

poutní kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 1

Kód katastrálního území:

669288

Období devastace:

1938–1945

Důvod devastace:

válečné události

Postaveno:

(1629 - 1633), 1669 - 1679

Poloha:

na dominantním místě ve vsi

se dvěma věžemi

V letech 1629 - 1633 nechal na tomto místě, původně nazývaném Svatá Hora, olomoucký měšťan Jan Andrýsek postavit kapli zasvěcenou Panně Marii. Stála na zalesněném kopci na pozemku, který byl v majetku premonstrátského kláštera Hradisko. Její nejvzácnější výzdobou byl oltář s kamenným reliéfem Panny Marie s Děťátkem, kterému poutníci přikládali zázračnou moc. V roce 1645 byla kaple zničena při požáru úmyslně založeném švédským vojákem. V poválečném období se obnovená kaple i se zachráněným svatým obrazem stala cílem poutníků z širokého okolí. V letech 1669 - 1679 byla kaple nahrazena novým kostelem, který byl vybudován premonstráty. Za autora projektu je obvykle pokládán Giovanni Pietro Tencalla. Nový kostel vysvětil dne 1.10.1679 olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Brzy po vysvěcení kostela sem každoročně putovalo více než 50 tisíc poutníků a jejich počet stále rostl. Kolem roku 1700 se počet poutníků pohyboval mezi 120 - 130 tisíci ročně. Spolu s růstem počtu poutníků rostl i počet kněží, kteří zde působili z jednoho (v roce 1672) na dvacet (v roce 1700). Na počátku 18. století se v kostele každoročně odsloužilo více než šest tisíc mší. V roce 1714 italský architekt Domenico Martinelli přistavěl ke stranám chrámu patrové budovy, které sloužily k reprezentativním a obytným účelům. K dalším přestavbám došlo v letech 1721 - 1732, v této periodě chrám dostal nový interiér, který vytvořil italský sochař a štukatér Baldassar Fontana. V roce 1732 proběhly v bazilice v rychlém sledu za sebou dvě velké barokní slavnosti. Nejdříve, dne 8.9.1732, proběhla jubilejní slavnost na připomínku 100 let od vzniku poutního místa. Slavnosti se účastnil i sekavský (a později olomoucký) biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu. Večer po skončení bohoslužeb byl před Svatým Kopečkem inscenován „oheň kunstovný“. Po celý oktáv mířily do baziliky procesí z celé Moravy, přičemž např. jen v procesí z Uničova dorazilo kolem 5 tisíc poutníků. Ještě větší nádhery dosáhla následující slavnost korunovační. O korunovaci milostného reliéfu se četnými přímluvami v Římě přičinil olomoucký biskup Wolfgang Hannibal von Schrattenbach. Na rozdíl od předchozí korunovace Madony svatohorské i následující korunovace Madony svatotomášské uhradila zhotovení korunek Vatikánská kapitula ze Sforzovy nadace. Korunky z Říma na Moravu přivezl sám kardinál Schrattenbach a předal je hradišťskému opatovi Norbertu Umlauffovi, který je dne 18.9.1732 přivezl na Svatý Kopeček. Večer před korunovací byl slavnostně vyzdoben Svatý Kopeček i cesta k němu, celá Olomouc i blízký klášter Hradisko. Samotná korunovace se odehrála dne 21.9.1732. Obě zmiňované slavnosti navštívilo dohromady asi 100 tisíc poutníků. V té době byly z Říma získány pro chrám i ostatky 14. papeže prvomučedníka římského svatého Viktora a umístěny v prosklené rakvi na pravém pilíři chrámové klenby (nyní jsou ostatky sv. Viktora součástí monumentálního sousedního barokního jižního oltáře). V roce 1784 byl výnosem císaře Josefa II. zrušen klášter na Hradisku a současně i svatokopecké převorství. V roce 1785 byla na Svatém Kopečku zřízena samostatná fara. V následujících letech kostel i celý areál z důvodu nedostatku finančních prostředků chátral. V roce 1846 se dostal do správy premonstrátů strahovského kláštera, kteří dbali o obnovu a údržbu poutního místa. V závěru 2. světové války byl poutní chrám v noci ze 6. na 7.5.1945 poškozen střelbou a následným požárem. Během následujících let byly obnoveny chrámové věže a vnější fasády. Od roku 1950 byl areál, po násilném vyhnání premonstrátů komunistickým režimem, ve správě diecézních kněží. V únoru 1990 byl znovu předán strahovským premonstrátům. Jejich zásluhou zde vzniklo nové kulturně-duchovní centrum města Olomouce. Vytvořili podmínky pro činnost chrámového sboru a Matice svatokopecké, pořádání výstav, přednášek a podobných akcí. - Pozemek s kostelem patří církvi (Královské kanonii premonstrátů na Strahově).

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 49.629202°N, 17.338089°E