← kostel sv. Petra a Pavla (Horní Kozolupy) kostel Nejsvětější Trojice (Horní Těrlicko) →
13782 kostel sv. Anny

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 80
Kód katastrálního území:
636568
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
hraniční pásmo
Postaveno:
1518, rozšířen 1561, 1691 a 1716
Zbořeno:
1967
Poloha:
na vrchu na okraji obce

Farní kostel. - Původně pozdně gotická kaple, v roce 1684 přistavěna věž. Roku 1691 rozšířena v kostel, od roku 1787 farní. - Kostel byl kvalitní orientovanou stavbou se složitým architektonickým vývojem. Nejstarší částí byl obdélný presbytář, zaklenutý dvěma poli křížové klenby s pětibokým závěrem s paprsčitou klenbou. Prožlabená žebra vycházela z jehlancových konzol a z maskaronů. Během barokní přestavby byla gotická klenba nahrazena rákosovým stropem. Na stěnách chóru byly krátce před odstřelem objeveny pravděpodobně gotické nástěnné malby. Z vnější strany byl presbytář zpevněn jednou odstupněnými hranolovými opěráky s pultovou stříškou. K severní stěně chóru byla připojena obdélná sakristie, zaklenutá síťovou klenbou bez žeber. S presbytářem byla propojena bohatě profilovaným hrotitým portálem. K východní straně závěru byla přistavěna barokní obdélná sakristie. Na presbytář navazovala renesanční, mírně obdélná loď s nečleněnou fasádou, osvětlená nízkými, půlkruhově zaklenutými okny. Portál v západním průčelí byl chráněn obdélnou předsíní. Interiér byl zastropen rovným rákosovým stropem. V západní části se nacházela dřevěná kruchta, nesená dvěma sloupy. Na jižní straně v koutě mezi lodí a presbytářem stála hranolová věž, přecházející ve své horní části v osmihran. Zastřešena byla nízkou dvoupatrovou střechou. K nejstarším prvků mobiliáře patřila kamenná středověká křtitelnice, hlavní oltář a kazatelna z roku 1691 a dva boční oltáře z doby okolo roku 1700. Celý areál byl obklopen hřbitovem, obehnaným kamennou zdí. Cesta ke kostelu byla lemována drobnými výklenkovými kaplemi s vyobrazením křížové cesty. Poslední kaple s Kalvárií byla přeměněna ve vojenský bunkr. - V roce 1939 byla oblast vysídlena. Stalo se z ní vojenské cvičiště. Zčásti poškozen při bojích na konci 2. světové války. Po skončení války a odsunu německého obyvatelstva nebyla obec již dosídlena. Vojáci opustili areál roku 1960 a kostel i fara byly předány MNV v Hájích. V listopadu 1964 navrhl odbor školství a kultury ONV Cheb urychlenou demolici kostela. Jedním z důvodů měla být i stavba retranslační stanice, které se měli účastnit i odborníci z NSR a hrozilo, že si ruinu kostela budou fotografovat a její stav mohou využít k negativní propagandě. ONV v Chebu vydal demoliční rozhodnutí, které však Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody napadlo pro nezákonnost, protože bylo vydáno bez jeho souhlasu a bez vynětí kostela ze seznamu památek. Zároveň nechalo objekt podrobně zaměřit a provedlo fotografickou dokumentaci. Jako alternativní řešení navrhoval rekonstrukci fary jako rekreačního zařízení a demolici pouze zchátralé lodě. Presbytář měl být ponechán jako romantická zřícenina. Na počátku roku 1967 však již bylo o demolici celé stavby rozhodnuto a KSPPOP v Plzni jenom upřesňovala podmínky demoličních prací, zejména vyjmutí všech cenných architektonických prvků. 8. dubna 1967 byl vydán definitivní demoliční výměr a krátce poté byl kostel odstřelen. - Zůstaly z něj dosti velké trosky a základy obvodových zdí až do výšky max. 0,8 m, dlouhý byl asi 17 m. - Patřil církvi. - Zbořeny byly i sousední fara a škola, zničen hřbitov (ten je nyní obnoven; márnice na hřbitově zbořena v červnu 1965). - V roce 1992 bylo místo zaniklého kostela pietně upraveno , očištěny základy kamenných zdí a byly sem přemístěny některé náhrobní kameny ze zničeného hřbitova. - Pozemek, na němž kostel stál, patří církvi. - Ves Horní Pelhřimov byla téměř zbořena, zůstal jediný hospodářský objekt (nyní sklad), nově bylo postaveno šest novostaveb.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 50.071344°N, 12.318672°E

Komentáře

Žádné komentáře