Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 10

Kód katastrálního území:

990078, 929930, 920673

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

vojenský prostor

Postaveno:

1712, rozšířena 1862

Zbořeno:

někdy po 1961

Poloha:

ve vsi

se sanktusníkem

Kaple byla obdélná s trojboce uzavřeným presbytářem. Střecha byla zepředu valbová, nad presbytářem zvalbená. Při levé straně presbytáře byla přistavěna sakristie. - Místní severně orientovaná kaple byla původně zasvěcena sv. Judovi Tadeáši. Zbudovala ji obec v roce 1712. Farností Nová Ves nad Odrou patřila k Čermné. Předtím, v letech 1780 - 1784, kdy byla v Čermné pouze expozitura, patřila Čermná i s Novou Vsí pod jestřabskou farnost a tudíž tamní farář měl povinnost sloužit na titulární svátek kaple na sv. Apoštola Judy Tadeáše a na sv. Antonína Paduánského čtenou mši svatou a také měl povinnost v Nové Vsi pohřbívat. V roce 1812 byla kaple opravena a v roce 1862 rozšířena a opatřena novou střechou. - Kaple byla kamenná stavba na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem bez oken. Byla přibližně necelých 11 m dlouhá a 7 m široká. Loď byla osvětlena čtyřmi obdélnými okny s půlkruhovým zakončením, její strop byl dřevěný. Vpředu i vzadu zvalbená střecha byla pokryta břidlicí. Ze středu hřebene střechy na půdorysu šestiúhelníku vyrůstala sanktusová věž s lucernou a cibulí. Do kaple se vstupovalo z průčelí chráněného závětřím, nad vchodem bylo půlkruhově zakončené okno. Dveře do kaple byly zabezpečeny nejen zámkem, ale i železným hákem. Čtyřboká zděná sakristie, uvnitř klenutá, byla přistavěna k levé straně presbytáře. Vstupní dveře do sakristie zhotovené z tvrdého dřeva byly opatřeny jen jednoduchým zámkem. Interiér sakristie osvětlovala dvě úzká okénka, uvnitř zpevněná železnými háky. - V interiéru kaple byl jediný oltář se soustruženým tabernáklem, doplněný obrazem patrona kostela sv. Antonína Paduánského. Nad vchodem do sakristie byl zavěšen obraz českého patrona sv. Jana Nepomuckého a na protější stěně obraz sv. Floriána, ochránce před ohněm. Po stranách lavic blíže k presbytáři na asi metrových podstavcích byly vystaveny cca 70 cm vysoké dřevěné sochy Panny Marie (vpravo) a Ježíše Krista (vlevo). Autoři výzdoby kostela nejsou známi. Kazatelna byla umístěna na evangelní straně kaple, byla zhotovená ze dřeva a malovaná. Varhaní pozitiv z druhé poloviny 18. století byl umístěn v zábradlí dřevěného kůru. O něm se zachovala zpráva ze dne 5.6.1947, kdy ho popsal kolaudátor varhan Gustav Pivoňka: „Flöte major 8´, Flöte minor 4´, Principal 4´, Oktava 2´, Oktava 1´. Pivoňka ještě nástroj charakterizoval takto: „Pro kostelní potřebu už se nehodí, ale bylo by dobře tento starožitný nástroj poopraviti a uložiti do musea.“ Pivoňka referoval konzistoři o varhanách zrušených kostelů ještě i dne 12.6.1947, ve své zprávě se zmínil znovu i o pozitivu v Nové Vsi nad Odrou. Ke zprávě se měl vyjádřit konzistorní revident P. Stanislav Svoboda a o stavu varhan byl ústně informován i předseda arcidiecézní památkové rady P. Petr Křivák. Ten však nenašel „místo, kam by tento historicky cenný nástroj uložil“. Na to dne 20.6.1947 reagoval biskup Dr. Stanislav Zela poznámkou: „Ad Nová Ves. Jsem si jist, že pro malinké starobylé varhánky se v Olomouci místo najde. Když nikde jinde, tedy v arcib. residenci. Tedy je dopraviti do Olomouce.“ Nějaký menší nástroj se skutečně nacházel na chodbě v arcibiskupské rezidenci ještě v roce 2000. Zachována byla horní část skříně, kde bývají píšťaly, část píšťalového fondu (dřevěné a cínové zdeformované) byla rovněž zachována, část chyběla. Scházela i traktura (součásti nacházející se mezi ovládacími a výkonnými prvky v nástroji, v tomto případě šlo asi o rejstřík) a hrací stůl. Původně byl nástroj patrně opatřen vzdušnicí. Nátěr skříně byl víceméně jednobarevný, ale zdobený nespecifikovanými řezbami. Skříň byla vysoká asi dva metry, rovněž tak široká, hloubka činila si jeden metr. Popsané části byly odvezeny na neznámé místo. - Lavice v kapli stály ve dvou řadách s uličkou uprostřed. Pod kazatelnou byla umístěna skříň, v níž se uchovávala také bohoslužebná roucha, protože v sakristii pro ně nebyl dostatek místa. Portatile bylo konsekrováno v roce 1781 olomouckým světícím biskupem Karlem rytířem z Rosenthalu. V oltářním kameni byly uloženy ostatky sv. Eutropia, sv. Severiana a sv. Fulgencia. Do inventáře kaple patřil i stříbrný pozlacený kalich s paténou (25 lotů), na jeho noze byla údajně vytepána písmena W. R. K roku 1946 se uvádí jen postříbřený mosazný kalich s paténou. Vzhledem k chudobnému kraji bylo zhotoveno i ostatní bohoslužebné náčiní, tj. aspergil, oltářní zvonek, monstrance, oltářní svícny a oltářní lampa jen z mosazi, mědi nebo z cínu. Dále jsou v inventáři kaple uvedeny dvě bílé kasule, po jedné červená, fialová a černá a dokonce i dva pluviály, jeden černý a jeden bílý (ty se užívaly jen při nejvýznamnějších příležitostech), dále alby, rochety, korporálie a další drobné části liturgického oděvu a oltářní výbavy. Bez podrobností je uveden i oltářní obraz, kanonické tabulky, pohřební kříž, mešní kniha, misál čtený při pohřbech, agenda, skříň na uložení parament, lavice pro děti, dřevěný kříž, pacifikál, mramorová kropenka na svěcenou vodu, zpovědnice, celkem seznam čítá devětapadesát položek. Tento stav se od roku 1930 neměnil. - K roku 1863 se na sanktusové věži zmíněny dva zvony, a to z roku 1712 a 1763. Váha a jména starých zvonů jsou známy z inventáře z roku 1805: zvon sv. Antonína Paduánského vážil asi 30 pfundů, zvon sv. Floriána asi 28 pfundů, oba byly bez nápisů. Starší zvon byl v roce 1916 rekvírován armádou a v roce 1924 nahrazen zvonem novým. Nakonec byly oba zvony zrekvírovány vojskem v průběhu druhé světové války. - Vláda dne 17.9.1946 rozhodla o zřízení vojenského tábora Moravský Beroun (pozdější vojenský újezd Libavá), do nehož byla zahrnuta i Nová Ves nad Odrou. Toto rozhodnutí znamenalo likvidaci celé vsi. Poslední informaci o stavu kaple podal církevní tajemník Krajského národního výboru v Olomouci Ladislav Horák v dubnu roku 1951, kdy podával hlášení Státnímu úřadu církevnímu v Praze; uvedl, že kaple v Nové Vsi nad Odrou „je zničená, bez vybavení, nic k odvozu“. Na leteckém snímku z 30.9.1950 ještě kaple stojí a má i krov a střechu, na leteckých snímcích ze 3.8.1954 a 25.6.1961 už z kaple zůstává jen obvodové zdivo bez střechy a krovů. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Agentuře hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany ČR. - Ves Nová Ves nad Odrou je zcela zbořena. Ves byla založena již v 16. století a byla nazývána Oderberg. Vysídlena byla v roce 1947 a zrušena v roce 1950. - V zaniklé vsi stojí v blízkosti bývalé kaple kamenný kříž z roku 1908, opravený v roce 1994 zdejšími rodáky. Je zde osazena pamětní deska.

Zdroj: Jana Krejčová - časopis POODŘÍ č. 3/2012

WGS84 souřadnice objektu: 49.652231°N, 17.541533°E