← bývalý kostel sv. Kříže (Budišov nad Budišovkou) kostel Povýšení sv. Kříže (Býčkovice) →
14039 kostel sv. Prokopa

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 1082
Kód katastrálního území:
728730
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1711 - 4.7.1712, loď přistavěna 1723, sakristie 1758, opravy 1893
Zbořeno:
začátkem roku 1966
Poloha:
na skále nad Prokopským údolím

se sanktusníkem

Zůstaly jen malé zbytky zdí. - Kostel byl postaven v letech 1711 - 1712 na popud Adama ze Schwarzenberga na skále nad Prokopským údolím; stavitelem byl Pavel Ignác Bayer. Část lodi byla přistavěna roku 1723, sakristie přistavěna roku 1758 a poslední úpravy kostel prodělal v roce 1893 při opravě. - Barokní budova byla drobná stavba s obdélnou lodí zaklenutou dvěma poli křížové klenby a čtvercovým presbytářem s okosenými rohy, zaklenutým plackovou klenbou. V sanktusníku byly umístěny dva menší zvony. Interiér byl vybaven kvalitním barokním mobiliářem. Kostel měl čtyři oltáře; na hlavním oltáři sv. Prokopa byla kopie zázračného obrazu sv. Prokopa ze Sázavského kláštera (pražský malíř Jan Schumer, rok 1712), nad ním se nacházelo sousoší Nejsvětější trojice a Schwarzenberský znak. Tři boční oltáře s obrazy byly zasvěceny sv. Jakubovi (po levé straně kostela), sv. Eustachovi a sv. Janu Nepomuckému (oba po pravé straně kostela). Oltáře a další truhlářské zakázky zhotovil Jan Jakub Char z Postoloprt, čtyři obrazy s legendou Francisca Borgia namaloval Jan Jiří Heintsch. Jedním z dalších sedmi obrazů možná byl i gotický deskový obraz černé Panny Marie. - Během 19. století probíhala v blízkosti kostela intenzívní těžba kamene. V roce 1890 byla odstřelena tzv. jeskyně sv. Prokopa a kostel se ocitl na hraně těžené skály. Během 2. světové války přímo ve skále pod kostelem začali Němci razit továrnu na letecké motory, ale nestihli ji dokončit. V poválečném období sloužila nedokončená podzemní továrna jako sklad zeleniny. Nakonec oblast zabrala československá armáda a kostel i s okolím se ocitl v uzavřeném vojenském pásmu. Došlo ke stavebním úpravám a rozšíření nedokončené podzemní továrny, při nichž byl kostel vážně poškozen; poškození bylo tak velké, že se část stavby zřítila. Památková ochrana byla z kostela sňata výnosem ministerstva školství a kultury ze dne 11.10.1965 a někdy začátkem roku 1966 byl kostel zbořen. Hlavním důvodem demolice bylo údajně to, aby neusnadňoval zaměření vojenského objektu ve skále pod ním. Před zbořením kostela byl jeho inventář rozvezen do několika kostelů. Jeden z pobočných oltářů je v kostele Všech svatých na Pražském hradě, kde jsou i ostatky sv. Prokopa. Lavice se rozpadly na dvoře u kostela sv. Prokopa na Žižkově. Rozlámaný Schwarzenberský znak dodnes leží v kopřivách na místě, kde kostel stával. - Vojenský objekt v oblasti bývalých lomů patří spojovacímu vojsku a má vysoký stupeň utajení. Jeho větší část je pod zemí ve skále právě pod bývalým kostelem. Dnes se ví jen to, že by objekt měl sloužit jako kryt pro velení armády v případě války. - Pozemek, na němž kostel stál, patří Agentuře hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany ČR. - V roce 2007 byl na Dalejské skále vztyčen pamětní kříž.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech; Ladislav Šingovský

WGS84 souřadnice objektu: 50.042459°N, 14.375064°E

Komentáře

Žádné komentáře