Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Novostavby (známka 10, známka původního objektu: 601) dřevěné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 2375/363

Kód katastrálního území:

610470

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

požár

Postaveno:

6.11.1939 - 8.12.1939 (první mše); nová 16.11.1993 - 27.5.1995 (vysvěcení)

Zbořeno:

18.2.1965

Poloha:

ve Foerstrově ulici

Když salesiánský kněz P. František Lepařík začátkem září 1939 sliboval, že do svátku Neposkvrněného Početí Panny Marie (8.12.) bude stát v Žabovřeskách kaple, nikdo mu nevěřil. S pracemi na stavbě dřevěného provizoria se započalo dne 6.11.1939. Stavba byla svěřena staviteli ze Žabovřesk Vojtěchu Matonohovi. Stavba rostla nebývalým tempem, kaple byla postavena včas postavena a 8.12.1939 se mohlo uskutečnit posvěcení. Kaple nebyla omítnuta, venkovní omítka se provedla až za příznivého počasí na jaře 1940. - Kaple měla půdorysný rozměr asi 5 x 4m a zleva i zprava k ní přiléhaly 2 místnosti. Jedna sloužila jako sakristie, druhá jako knihovna, kde se pravidelně půjčovaly knihy. Kaple byla oddělena dřevěnými posuvnými vraty od haly o šířce 10m, výšce 6m a délce 17m - s vyvýšeným kůrem asi 21 m. Tato hala měla několik účelů. Sloužila jako herna a hlediště pro diváky při divadelních představeních. Z vyvýšeného kůru, asi 1m nad podlahou sálu, se pak stalo jeviště. Na boční stěně kůru byl jednoduchý mechanismus pro ovládání hlavní i vedlejší (zadní) opony, které byly při bohoslužbách i hrách v herně svinuty v rohu, aby nepřekážely ve výhledu. Kulisy a ostatní pomocné rekvizity se vytahovaly a spouštěly otvorem ve stropě na boku kůru do půdní místnosti. Diváci seděli na jednoduchých židlích, které se při bohoslužbách otočily, otevřela se velká posuvná vrata a sál se proměnil v posvátnou prostoru s kůrem, která mohla pojmout 700 lidí. Dne 31.3.1940 pak prelát Adolf Tenora posvětil pro věž kaple dva zvony, jeden zasvěcený Panně Marii Pomocnici křesťanů, který vážil 200 kg a druhý svatému Janu Boskovi, ten vážil 100 kg. Kaple a přilehlý sál postupně přestaly kapacitně stačit, zvláště o nedělích a ve svátky byla účast věřících tak hojná, že dosavadní prostory kaple a salesiánské oratoře začaly být nedostačující. Nezbývalo nic jiného, než dosavadní prostory urychleně rozšířit. Dne 24.7.1940 obdržela po úředních jednáních Kostelní jednota pro stavbu katolického chrámu v Žabovřeskách od Zemského úřadu stavební povolení přístavby. Podmínkou stavebního povolení však bylo omítnutí všech venkovních stěn oratoře i přilehlých místností a vyzdění stěn cihelným zdivem v blízkosti topenišť. Novou přístavbu tvořila velká herna, která byla propojena v levé zadní části s hudebnou z původní stavby. Posvěcení přístavby proběhlo dne 27.10.1940. Protože zájemců stále přibývalo, bylo nutné opět přistavovat. Posvěcení základů druhé přístavby se uskutečnilo dne 8.12.1940. Tato druhá přístavba zvětšila délku chrámového prostoru asi o 15 m. Nad tímto prostorem se nacházely samostatné velké půdní místnosti, s druhou věží a schodištěm do prvního podlaží pod chrámový prostor. Zde byly další místnosti, které byly plně využity při stěhování inspektorie a části bohoslovců v souvislosti se záborem salesiánského domu ve Fryštáku Němci. Tato druhá přístavba již nebyla dřevěná, ale postavena z pálených cihel. Druhá přístavba byla posvěcena dne 25.5.1941 v rámci oslav svátku Panny Marie Pomocné. Stále se počítalo s tím, že válka brzy skončí a bude možné začít se stavbou velkolepého chrámu Panny Marie Pomocné, s přidruženým ústavem a komplexem budov a hřišť - podle původních plánů. V noci z 13. na 14.4.1950, kdy byli všichni salesiáni odvlečeni do soustřeďovacího kláštera v Oseku u Duchcova. Koncem roku 1950 byla většina budov církvi zabavena; druhá přístavba byla odevzdána k užívání hudební škole a hlavní místnosti první přístavby obdržel Československý svaz mládeže. Samotná kaple s chrámovým prostorem byla koncem srpna 1961 úředně uzavřena s odůvodněním, že by lidé mohli v dřevěné budově uhořet, protože stavba byla pouze provizorní a mohlo zde hrozit nebezpečí požáru. Ministrantské místnosti spolu s presbytářem, sakristií, hudebnou a místností vedle herny převzala hudební škola. VIastní chrámový prostor zůstal zpočátku neobsazen, později jej však používala ZŠ na Horově ulici jako tělocvičnu. Varhany byly opatřeny schránkou z bednících dílců, aby nemohly být používány a do zadního traktu kaple se přestěhovaly všechny židle z chrámového prostoru. Zadní trakt kaple se opatřil nasazovacími dveřmi a kromě židlí se tam přenesly všechny předměty z kostela kromě oltářů - v naději na brzké vrácení a obnovení kostela. Pouze hlavní oltář s obrazem Panny Marie Pomocnice a boční oltář Dominika Savia byly převezeny do kostela sv. Vavřince v Komíně. Zadní trakt byl uzamčen a klíče byly předány farnímu úřadu. Dne 18.2.1965 za záhadných a dosud neobjasněných okolností kaple s oratoří vyhořela a zůstaly jen nepatrné zbytky. Požár pravděpodobně způsobila nedbalost motoristického oddílu Svazarmu, který měl v té době pod jevištěm ve stolárně umístěné motorky. Do stolárny vedl samostatný vchod z venku, Svazarmovci si do stolárny z chrámového prostora přenesli velká kamna, která asi v noci způsobila požár. Epicentrum požáru bylo totiž přibližně v těchto místech. Po požáru zůstaly z oratoře jen trosky. Úplně shořela původní dřevěná stavba a kromě věže a obvodových stěn také druhá přístavba. U první přístavby vyhořela střecha velké herny, hudebna a presbytář. Zachována zůstala sakristie, malá herna, dalších pět místností, kuchyň s jídelnou, sklep a vstupní část. Tato část oratoře byla opravena, k bývalé sakristii čelně přistavěny dvě místnosti a také místo záchodů u původní dřevěné stavby byla zřízena místnost. Z malé herny a jídelny vznikly tři místnosti oddělené od kuchyně chodbou. Tato chodba vznikla zúžením velké herny při opravě po požáru. Současně byla herna kvůli vyhořelému krovu snížena asi o metr a byla opatřena plochou střechou. Tak vznikl komplex dvanácti malých místností, s jednou velkou místností, kuchyňkou, sklepem a původními záchody. Koadjutor Ignác Tatýrek obýval jednu místnost s vedlejší kuchyňkou až do své smrti v roce 1982. Ostatní místnosti včetně herny používala hudební škola. Když po letech hudební škola tyto prostory opustila, sloužily jako kanceláře a skladiště bytovému družstvu Průkopník, které si ještě vedle - v místech bývalé salesiánské zeleninové zahrady postavilo na betonových základech velký ocelový přemístitelný sklad. Na jaře roku 1991, v rámci první vlny restituce církevního majetku, byla většina pozemků salesiánům vrácena s výjimkou pozemků, na nichž byly v mezidobí postaveny garáže, mateřská škola a nově vybudovaný velký městský silniční okruh mezi Královým Polem a Žabovřeskami. Na vrácených pozemcích zahájili salesiáni dne 16.11.1993 výstavbu nového zděného kostela Panny Marie Pomocné, který byl vysvěcen dne 27.5.1995. - Pozemek s kastelem patří církvi (Salesiánské provincii Praha).

Zdroj: historie.brno.sdb.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.215805°N, 16.57799°E