Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné velké kaple

Druh stavby:

zámecká kaple

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 2

Kód katastrálního území:

619370

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1726 - 1727

Poloha:

v zámeckém parku

se sanktusníkem, neobvyklá

Má novou šindelovou střechu. Zdivo místy potřebuje trochu natřít. - Přilehlý zámek opraven, má novou šindelovou střechu. - V roce 1726 získal čelinské panství Jan Antonín Macht z Löwenmachtu, který zřejmě hned po nabytí majetku přistoupil ke stavbě kaple. Ta byla pravděpodobně postavena v letech 1726 - 1727, avšak bez povolení pražské arcibiskupské konzistoře, takzvaně „na černo“. Jan Antonín Macht arcibiskupství v průběhu let 1727 - 1732 několikrát žádal o povolení, aby v této kapli mohly být slouženy mše. Zdůvodňoval svou žádost kopcovitou krajinou a velkou vzdáleností od farního kostela, což mělo být příčinou toho, proč zvláště v zimě nemůže být se svou ženou, dětmi a služebnictvem přítomen mši. Konec úředním neshodám učinil až papež Klement XII., který dne 13.3.1735 kapli legalizoval. - Pravděpodobným autorem projektu stavby kaple by měl být Jan Blažej Santini - Aichl, jeden z nejznámějších barokních architektů. Přestože tento fakt není historicky doložen, vede k této domněnce pravděpodobná známost Jana Antonína Machta s Janem Blažejem Santinim, který přicházel do styku s Matyášem Adalbertem Machtem, strýcem J. A. Machta a zároveň děkanem vyšehradské kapituly v letech 1706 - 1719. J. B. Santini však zemřel již v roce 1723, což tuto myšlenku popírá, a tak zřejmě kaple vznikla podle Santiniho posmrtně realizovaného projektu, nebo byl jeho autorem některý architekt ze Santiniho následovníků. Další malou záhadou je osoba světce, kterému měla být kaple zasvěcena. Pakliže Macht ve své žádosti z 24.9.1727 říká, že na svém statku v Čelině postavil k větší slávě Boží a cti sv. Jana Nepomuckého kapli, vypadá to celé zvláštně, protože kanonizace Johánka z Pomuku (mučeného a později utopeného 20.3.1393 ve Vltavě) se konala až roku 1729, tedy o dva roky později. Také symbolika půdorysu je další nejasností, neboť složitý a výrazný vnější půdorys kaple ve tvaru osmicípé hvězdy poukazuje na záměr zasvětit kapli Narození Krista, popř. Zjevení Páně. Avšak atributem sv. Jana Nepomuckého je hvězda šesticípá. Zasvěcení tomuto světci stvrzuje pozdější přístavba šestiboké sakristie s oratoří v patře na východní straně kaple. Celkovým architektonickým provedením patří kaple k pozoruhodným a ojedinělým stavbám na území České republiky. - Původním mobiliářem kaple byl oltářní obraz, v náročné řezbářsky a zlatě zdobeném rámu, zobrazující sv. Jana Nepomuckého jako poutníka do Staré Boleslavi. Obraz je opatřen letopočtem 1727, znakem a monogramem rytíře Jana Antonína Machta z Löwenmachtu. V osmi nikách obvodových stěn kaple bylo původně pravděpodobně osm terakotových soch českých patronů. Z nichž byla jedna zřejmě zcizena a dochovaly se sochy sv. Ludmily, Václava, Vojtěcha, Prokopa, Víta, Zikmunda a Norberta. Vybavení sloužilo v kapli do 50. let 20. století, v této době již „spravoval“ čelinský areál státní statek. Historická památka postrádala základní péči a úctu, velmi chátrala a mobiliář byl vystaven ničivým útokům vandalů. Naštěstí Státní památkový ústav pro Střední Čechy, na upozornění svého duchapřítomného pracovníka, včas umístil mobiliář do depozita v Kutné Hoře a v Mnichově Hradišti. Na tomto místě je uložen i v současné době. Jeho navrácení na původní místo je jedním z důležitých předsevzetí Nadačního fondu pro záchranu čelinského památkově chráněného areálu do budoucnosti, aby opět mohl sloužit svému původnímu účelu v opravené a udržované kapli. - Podle zápisků z borotické farní kroniky byla čelinská kaple v roce 1887 důkladně opravena, rekonstrukcí tehdy prošla střecha a věž kaple, na kterou byl vytažen nový kříž. Do báně borotický farář P. František Hoppe uložil památný spis, k němuž bylo přiloženo několik běžných mincí. - Za 1. světové války, v roce 1917, byl z věže zrekvírován zvon pro válečné účely. Roku 1956 státní statek opravil krov kaple a střechu nechal pokrýt novým šindelem. Toto však byl jediný a poslední pozitivní zásah do stavu kaple a do roku 1989 velice chátrala. Kvůli neudržované střeše a prasklinám ve zdech do kaple zatékalo a takto kaple postupně dospěla do havarijního stavu. - Po roce 1989 byl celý areál velkostatku včetně kaple navrácen potomkům původních majitelů a tímto začalo veliké snažení o záchranu této cenné historické památky. Dne 1.5.1997 byl na popud majitelů a jejich potomků založen Nadační fond pro záchranu čelinského památkově chráněného areálu., který spolu se Státním památkovým ústavem financoval velice náročnou rekonstrukci s investičními náklady ve výši cca 1,5 milionů Kč. Kaple byla tedy zachráněna, ale aby její znovuzrození bylo kompletní, byla v neděli dne 16.5.1999 slavnostně posvěcena pražským světícím biskupem P. Václavem Malým (po roce 1994 se konaly poutní mše svaté, ale vždy však pouze před kaplí). - Od této doby je kaple pravidelně udržována, dvakrát do roka se zde konají mše svaté, vánoční a poutní, příležitostné koncerty, pohřby a křty. - Pozemek s kaplí je v soukromém vlastnictví (Otakar Koller ze Rpetů, Jiří Libý z Čeliny a Mgr. Milan Žid z Čeliny).

WGS84 souřadnice objektu: 49.731874°N, 14.327083°E