Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

stavební parcela č. 677

Kód katastrálního území:

743321

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(starší), 1842

Zbořeno:

počátkem 50. let 20. století

Poloha:

v lokalitě Na Skalce

První židovské osídlení v Hořelicích nelze sice přesně vystopovat, nicméně můžeme předpokládat, že bylo starší než dochovaný zápis o sčítání z roku 1724, kde jsou zdejší obyvatelé izraelského vyznání poprvé zaznamenáni. Židovské osídlení ve vsi postupně vlivem nově příchozích osadníků rostlo a společenství si později založilo samostatnou náboženskou obec a vystavělo modlitebnu, o jejíž podobě se bohužel z pramenů nic podrobnějšího nelze dozvědět. Více poznatků lze shromáždit až o mladší dvoupatrové synagoze, kterou si Židé vystavěli na místě dříve shořelé dřevěné budovy v roce 1842. Stavba nacházející se v lokalitě Na Skalce (č.p. 52) měla podle zpráv z počátku 20. století obdélníkový půdorys tvořený v přízemní části třemi samostatnými místnostmi: obřadní síní, bytem pro rabína a menší modlitebnou určenou pro zimní období. V prvním patře se nacházel prostor pro ženy, tzv. ženská galerie. V roce 1881 byla ve vsi zřízena samostatná židovská škola, která byla umístěna v budově synagogy. Zřízení školy částečně změnilo interiér synagogy: prostor bývalé zimní modlitebny byl přestavěn na malou třídu a ženská galerie v prvním patře na byt pro učitele. Ženská modlitebna byla přesunuta do hlavního sálu v přízemí, který byl rozdělený úzkou uličkou vedoucí od dveří síně až k oltáři. Provizornost řešení svědčí o malé sumě financí, kterou si místní Židé mohli dovolit do přestavby synagogy vložit. Krátce před přelomem století již nebylo vzhledem k nízkému počtu žáků únosné provoz školy i mzdu kantora financovat a tak byla škola roku 1897 uzavřena. V roce 1925 se přece jen dočkala opravy. Před 2. světovou válkou se synagoga nacházela ve špatném stavu. Sloužila pouze k nájemnímu bydlení. V bytech bydleli lidé, kteří se nepodíleli na zlepšení zchátralého stavu, naopak ještě k budově přistavěli přístěnky pro domácí zvířata. Hygienická situace kolem synagogy byla údajně nevyhovující, jak se dočteme v korespondenci Obecního úřadu městyse Hořelice s Okresním úřadem v Kladně ze dne 5. října 1939: „ U chlévců na veřejném prostranství vykopána jest jáma na močůvku, která při deštivém počasí vytéká a rozlévá se po ulici." Obecní úřad v Hořelici měl zájem na koupi synagogy, jak se dozvídáme z usnesení obecní rady z května 1940. Synagoga se měla přestavět na kulturní dům a dva byty. Z modlitebny měla vzniknout zasedací síň zastupitelstva, kde by se konaly přednášky a představení loutkového divadla, a též by sloužila jako tělocvična. Dnes víme, že k ničemu podobnému nedošlo, pouze zůstalo u plánů. V archivních materiálech je doloženo, že synagoga byla po zdlouhavých jednáních s berounskou a pražskou židovskou obcí prodána Obecnímu úřadu v Hořelici za 18 575 Kč. Stalo se tak 16.6.1944. Tou dobou již většina místních židovských obyvatel nežila. Po válce v květnu 1946 Židovská náboženská obec v Praze podala žalobu o navrácení majetku z důvodu restitučního nároku původních majitelů. Majetek byl navrácen, ale Hořelice se cítila poškozena a chtěla uplatňovat nárok na odškodnění, tj. vrácení peněz. Únor 1948 však rozhodl za všechny. Zestátněná synagoga chátrala a počátkem 50. let byla zbourána. - Původní synagoga je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1840. Synagoga stála na dvojici pozemků; oba (stavební parcela č. 637 a pozemková parcela č. 277/19) jsou v soukromém vlastnictví (Jan Vašátko z Rudné).

Zdroj: Jiří Fiedler

WGS84 souřadnice objektu: 50.02508°N, 14.211446°E