Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 877/56

Kód katastrálního území:

653594

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(18. století), začátek 19. století

Zbořeno:

mezi 1911 a 1920

Poloha:

ve vsi

Židovská komunita se v Choustníku rozvíjela zejména v období, kdy panství držela hrabata Voračičtí z Paběnic (1709–1843). Po rozdělení sporckovského dědictví na radenínskou a choustnickou část byla i zde zřízena palírna kořalky a jejím provozem byl roku 1710 pověřen Žid z Radenína. Během následujících desetiletí přicházely další rodiny. K roku 1840 žilo na panství 20 židovských rodin, stejně tak v roce 1851, přičemž tyto rodny měly cca 100 členů. Židovské obyvatelstvo Choustníka bylo soustředěno na malém náměstíčku, které je dosud patrné po levé straně komunikace od zámku do vsi. Již v 18. století tu musela být modlitebna. Malá synagoga je bezpečně doložena začátkem 19. století. Stála uprostřed náměstíčka spolu s dalším objektem, ve kterém je doložena rituální lázeň (mikve). Takové umístění synagogy je známo z některých maloměstských ghett (Březnice, Heřmanův Městec, Votice). K roku 1880 žilo přímo v Choustníku 55 Židů, pak ale jejich počet začal velmi rychle klesat. Roku 1902 byli zbylí příslušníci obce přičleněni k radenínské židovské obci. Inkorporace proběhla via facti, ale patrně ne zcela v souladu s říšským zákonem číslo 57/1890. Ještě několik let je uváděn představený choustnické obce Eduard Peschek a zdejší matriky byly předány do Radenína až roku 1912. Zchátralá synagoga č.p. 54 byla zbořena mezi roky 1911 a 1920. - Synagoga je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1829. - Pozemek, na němž synagoga stála, patří Židovské obci v Praze.

Zdroj: Jiří Fiedler, Karel Vošta

WGS84 souřadnice objektu: 49.331566°N, 14.839403°E