Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

stavební parcela č. 70

Kód katastrálního území:

659169

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Zbořeno:

po 1970

Poloha:

v S části vsi

Synagoga byla obdélná budova s valbovou střechou a polokruhově zakončenými okny. – Časopis Podřipský kraj, č. IV z roku 1937 píše o historii synagogy mimo jiné toto: „ Kdy byla synagoga postavena, není známo, ale poněvadž obec náboženská již od 23.9.1838 existovala, soudí se, že také synagoga tu již byla. Podle našeho pátrání máme zjištěno, že židovská náboženská obec vlastnila dům č. 61 již 30.9. 1831 a již 24.5. 1746 v pozemkových knihách velvarských byl označen Jiří Scholz jako vlastník domu židovského (Judenhaus). Nejstarší záznamy ješínské jsou z roku 1675, kde je vedeno 16 majitelů, ale budova židovská ani jméno židovské se tu nevyskytuje. Až teprve v druhém soupisu z let 1723 – 1749 jsou tu již jména pravděpodobně židovská. Z toho můžeme souditi, že teprve v pozdějších letech se Židé v kraji více soustředili a měli tu i svou modlitebnu. To však jistě stalo se v druhé polovině 18. století, ne-li ještě spíše později. Templ sloužil dlouho svému účelu. Z širokého okolí chodili sem Židé, kteří si nikdy nenaříkali, neboť občanstvo se s nimi dobře snášelo, ba naopak na příležitostné dny se těšilo. O dlouhý den katolické občanstvo navštěvovalo s nimi synagogu, ba i do lavic mělo přístup. Pro přespolní Židy měli domácí lidí přichystány noclehy a byl to taky jakýsi druh příjmu osadníků. Po skončení „Dne smíření“ byly venkovské panimámy obdarovány kávou a buchtami. Možno při této příležitosti také podotknouti, že se tu nikdy neudála nějaká výtržnost protižidovská, jak jinde bývalo, majetek Židů nebyl nikdy ničen, a také nikdy nebyla hrubým způsobem okna vytlučena." - Před 1. světovou válkou se většina židů ze vsi odstěhovala do měst, odešel i poslední rabín pan Eisner. Po rabínově odchodu se v synagoze konaly pobožnosti jen ve svátky, po skončení 1. světové války se už často ani nesešel dostatečný počet lidí (tj. 10) pro konání bohoslužeb, takže se pak bohoslužby konaly jen na den smíření. Poslední bohoslužby v synagoze se konaly v roce 1927. Synagoga chátrala, proto se židovská náboženská obec rozhodla k jejímu prodeji. Dne 1. 12.1927 podepsala náboženská obec smlouvu o prodeji synagogy ješínským rolníkům Anně a Josefovi Kottovým za 20.000,- Kč, které byly použity na stavbu nové synagogy ve Velvarech. Zařízení a knihy z ješínské synagogy byly přestěhovány do nové velvarské synagogy, jeden svitek tóry z Ješína byl zazděn do základního kamene velvarské synagogy. - Pozemek, na němž synagoga stála, je v soukromém vlastnictví (Jana Soukupová z Kralup nad Vltavou).

Zdroj: Jiří Fiedler + časopis Podřipský kraj č. 4 z roku 1937

WGS84 souřadnice objektu: 50.264648°N, 14.190082°E