Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

stavební parcela č. 75

Kód katastrálního území:

688622, 991244, 930041, 917923

Období devastace:

1938–1945

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(starší), po 1842

Zbořeno:

12.11.1938 vypálena, po 1960 zbořena

Poloha:

ve V části městečka

Klasicistní budova synagogy byla postavena v době po roce 1842 podle návrhu neznámého architekta na místě starší synagogy v židovském ghettu nad východním břehem Pstružného potoka. - Nad vstupem do synagogy byla malá věžička. V sále po bocích vysoká okna půlkruhově zakončená. - Původní synagoga byla zničena spolu s mnoha domy a cenným listinným archivem židovské náboženské obce během pustošivého požáru židovského okrsku v roce 1842. O výstavbu nového chrámu se zasloužili N. Buxbaum, Philipp Kohn a Efraim Löbl. Později byl k synagoze přistavěn obecní dům židovské obce, ve kterém se patrně nacházelo obydlí rabína a úřadovna rabinátu, v patře pak učebna židovské školy, popř. i zasedací síň představenstva obce. - V polovině 19. století celá zdejší židovská obec sdružovala na 1300 osob. Roku 1850 byl jejím představitelem zvolen Philipp Kohn, lidově zvaný „Fajvl Kohn“, člen reprezentace českého zemského Židovstva, který se následně stal rovněž starostou obce Luka. Za jeho působení byla ves Luka povýšena na tržní obec, získala vlastní poštovní úřad s židovským poštmistrem, byl postaven nový most, zaveden nový silniční řád a vydlážděno tržní náměstí. Židovské pohřební bratrstvo, Chevra kadiša, dostalo nová statuta, která byla směrodatná dokonce pro Plzeň. Opraveny a vystavěny byly mikve a židovská jatka. Philipp Kohn byl nakonec jmenován čestným občanem obce Luka a v roce 1879 se následně přestěhoval se svou rodinou do Prahy. - Zdejší Židé byli svobodní, dokázali se na rozdíl od věřících z okolí Týniště a Verušiček dostat trvale do přízně panské rodiny. Obec měla svého vlastního židovského kazatele Israela Friedländera, činým byl tehdy rovněž Leopold Friedländer. Obec Luka byla místem židovského školství, vědy a učenosti. Až do sedmdesátých let 19. století zde působila hebrejská škola, židovská škola s německým vyučovacím jazykem a židovské nižší reálné gymnázium, jehož žáci museli skládat školní zkoušky v gymnáziu v Doupově. V 18. a 19. století zde fungovala ješiva, vyšší učiliště, kde se žáci připravovali i na dráhu rabína, jehož váženým představeným byl učenec reb Meir Ullman. Zdejší živý společenský život tvořily společenské akce jako Purim, Sukot a Chanuka, známé v širokém okolí a hojně navštěvované. - V Sommerově topografii z roku 1847 se v Lukách uvádí celkem 23 rodin hebrejského původu, které žily v 16 domech. Ve druhé polovině 19. století byla židovská komunita ve městě nejsilnější, k roku 1870 zde bylo evidováno nejvíce židovského obyvatelstva, celkem 171 osob a 30 domů, poté se již projevuje stěhování do větších měst po občanském zrovnoprávnění Židů na základě prosincové ústavy z roku 1867. S rokem 1880 tak přichází úpadek a rozkladný proces této staré židovské obce. V roce 1900 měla Luka již pouze 86 židovských obyvatel a roku 1930 se zde hlásilo k židovskému vyznání 21 občanů. - Dne 18.9.1932 se v Lukách konala slavnost na památku zřízení první zdejší židovské modlitebny nájemcem židovského dvora Vaňkem v roce 1432 a 90. výročí založení současného chrámu. Při této příležitosti se v Lukách shromáždily stovky věrných rodáků obce a jejich potomků. Slavnostní řeč tehdy pronesl rabín Dr. Ignác Ziegler z Karlových Varů. Dne 12.11.1938 byla zdejší synagoga v souvislosti s tzv. Křišťálovou nocí znesvěcena, vzácný interiér chrámu vypleněn a budova vypálena nacisty. Během následné nacistické okupace byl přilehlý obecní dům židovské náboženské obce užíván jako obecní úřad a četnická stanice, dochované obvodové zdivo samotné vypálené synagogy bylo v té době údajně provizorně zastřešeno pro provoz truhlárny. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války sloužila budova bývalého obecního domu židovské obce státnímu statku jako kanceláře a skladiště. Někdy po roce 1960 byl tehdy již značně zchátralý objekt spolu s torzem vypálené synagogy demolován. Dnes na místě zbořené synagogy a obecního domu stále nachází mnoho sutin. - Původní synagoga je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Pozemek, na němž synagoga stála, patří obci Verušičky.

Zdroj: Jiří Fiedler + www.pamatkyaprirodakarlovarska

WGS84 souřadnice objektu: 50.156089°N, 13.153384°E