Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 2612/1

Kód katastrálního území:

679372

Období devastace:

1938–1945

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1764

Zbořeno:

po 1938

Poloha:

na Malém náměstí

Místo i doba založení zdejší první synagogy je neznámé. V pramenech je doložena pouze oprava staré synagogy v roce 1608. Nová synagoga byla postavena uprostřed novějšího jižního ghetta v roce 1764, za vzor měla sloužit synagoga v Chodové Plané, která byla postavena o pět let dříve (podle dochovaných fotografií se však staby značně lišily). Při požáru židovské čtvrti dne 23.4.1871 přišla synagoga o střechu, ale byla i přes pokles počtu židovských věřících v městečku obnovena. Při vybudování nové, vysoké valbové střechy, byla nad střed objektu přistavěna oktogonální věžička. Nápis nad hlavním, západním vchodem, se týkal renovace z roku 1608. Druhým vchodem se vcházelo přímo na ženský kůr. Galerie byla postavena až v roce 1848. Z galerie bylo možné spatřit protáhlý, starobylý interiér synagogy s okny, mířícími do chrámové zelinářské zahrady. Zdejší stavba se podobala starobylé, přes 700 let staré Pinkasově synagoze v Praze. Půdorys hlavního sálu s bohatou štukovou výzdobou byl 19,5 x 10 metrů, výška 9,8 metrů. Interiér synagogy byl prostorný, osvětlený vysokými okny (po třech a po dvou zaklenutých oknech) a kolem almemoru (řečniště), oploceného jednoduchou dřevěnou mříží, vedly po obou stranách nahoru schody k tzv. "arše úmluvy". Světlý jasný strop i stěny vhodně prosvětlovaly interiér. Synagoga se chlubila mimořádně cenným a starobylým vnitřním zařízením, jako svícny, pláště tóry (meíl), závěsy (parochety) aron ha-kodeš (oltář, schrána na tóru), bohoslužebné předměty (klej kodeš) ze zlata a stříbra, kde věnovací nápisy ukazovaly na stáří přes 300 let. Pocházely zřejmě z roku 1608 podle podobné výbavy jezuitského kostela v hornorakouském Kremsmünsteru u Welsu. Měl to být dar od jezuitů zdejším Židům za poskytnutí útočiště jejich souvěrcům před pronásledováním husity o 200 let dříve. V meziválečném období byla synagoga velice hojně navštěvována lázeňskými hosty a turisty, v letní sezóně zde byla stálá průvodcovská služba, která nemohla svatyni opustit až do 20. hodiny. Konec synagogy i zdejší židovské komunity je spojen s tzv. křišťálovou nocí (z 9. na 10.11.1938), kdy zdejší lůza svatyni vyrabovala a rituální předměty nezměrné kulturní, umělecké i historické hodnoty, které nerozkradla, nechala zničit založeným požárem. Ohořelé trosky stavby byly zanedlouho strženy a srovnány se zemí. - Synagoga je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1841. - Pozemek, na němž synagoga stála, patří městu Lázně Kynžvart.

Zdroj: Jiří Fiedler; www.zanikleobce.cz; www.laznekynzvart.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.008609°N, 12.624952°E