Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 120

Kód katastrálního území:

763349

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

před 1838

Zbořeno:

postupně od jara 1970 do 1972

eklektická

Synagoga byla nevysoká budova postavená v eklektickém stylu. Byla přizděna k sousední stavbě, která sloužila jako škola (cheder) a obydlí rabína. Výška synagogy odpovídala výšce vedlejšího jednopatrového domu. Měla šest vysokých oken zakončených obloukem. Po dvou oknech bylo na jižní a severní straně, v pozdější půlkruhové přístavbě pak byla další dvě okna, mezi kterými bylo vysoko pod římsou ještě jedno malé kulaté okénko. Přístavba vyklenuté zdi k jihovýchodu vytvořila uvnitř stavby prostor pro kněžiště s aronem ha-kodeš. Do synagogy se vcházelo samostatným vstupem vedle vchodu do obytné budovy. Vstup vedl do předsíně a teprve z ní se sestupovalo vchodem vpravo přes vyšší práh dveří do synagogálního prostoru. Ženská galerie byla přístupná z bytu v prvním patře školy. Vnitřní výzdoba a zařízení synagogy odpovídalo finančním možnostem obce. Aron ha-kodeš byl zakryt zdobenou oponou a ve Štěnovicích byl orientovaný k jihovýchodu. Dále se v interiéru nacházel sedmiramenný svícen (menora), závěsné světlo a lavice. Klenutý strop byl naposledy (před jejím zbouráním) vymalován modře s reliéfními stříbrnými hvězdami. - V 1. polovině 18. století místní Židé navštěvovali modlitebnu v Dolní Lukavici. Později, pro větší početnost židovské obce, byla modlitebna nebo synagoga zřízena i ve Štěnovicích. Potvrzuje to zmínka v gruntovních knihách štěnovického panství z roku 1795. Židé zde žádali vrchnost nejen o pozemek k založení hřbitova, ale také o povolení rozšířit synagogu a zřídit vedle ní malou komoru. Synagoga se školou se nacházely v ulici Na Potocích. V roce 1838 je stavba zachycena na mapě Stabilního katastru (tzv. Císařské otisky). Jihovýchodní zeď stavby ještě nebyla vyklenuta do oblouku, ale byla rovná. Rozšíření synagogy a její stavební úpravy byly dokončeny v druhé polovině 19. století. Na katastrálních mapách z 90. let 19. století už má synagoga podobu v historizujícím stylu, která je zachycena na starých fotografiích. – Prudký pokles židovského obyvatelstva v menších místech (jako byly i Štěnovice) od konce 19. století vedl nakonec k tomu, že na podzim roku 1931 rozhodlo ministerstvo školství a národní osvěty o zrušení židovské obce ve Štěnovicích. Synagoga tak byla od 20. let 20. století uzavřena a přešla pod plzeňskou správu. V roce 1940 se Štěnovice obrátily na plzeňskou náboženskou obec s žádostí o koupi domu čp. 107 a přilehlé budovy synagogy. Židovská náboženská obec v Praze dala souhlas k prodeji na jaře 1941. Synagogu koupil štěnovický OÚ, aby zde a v přilehlé židovské škole vybudoval byty pro běžence ze Sudet. K tomu ale nedošlo a v roce 1948 byla synagoga a škola prodána soukromníkovi, který školu přestavěl na bydlení a synagogu využívala rodina jako kůlnu. Pochopitelně synagoga velmi chátrala. V březnu 1970 přišel majitelům přípis z Okresního národního výboru Plzeň-jih s příkazem, aby byla synagoga zbourána, a to do 31.5.1970. Termín likvidace se protáhl na dva roky, až do roku 1972. - Dnes je na místě synagogy neuklizený dvorek, jen zídka v oblouku ještě připomíná původní půdorys synagogy. Synagogální předměty ze synagogy jsou uloženy v depozitářích Židovského muzea v Praze. - Pozemek, na němž synagoga stála, je v soukromém vlastnictví (Pavel Kestler z Tlučné a Pavel Kestler ze Štěnovic).

Zdroj: PhDr. Alena Vlčková, Renata Klodnerová: Synagogy v Plzeňském kraji

WGS84 souřadnice objektu: 49.672421°N, 13.402578°E