Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 483

Kód katastrálního území:

782084

Období devastace:

1938–1945

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1925 - 3.1.1926 (zasvěcení)

Zbořeno:

1941

Poloha:

na rohu ulic 1. máje a Johnovy

Až do konce 19. století příslušelo židovské obyvatelstvo Vimperka k Židovské náboženské obci ve Čkyni, v jejíchž dvou synagogách se také do roku 1895 účastnilo bohoslužeb. Po tomto roce však již počet čkyňských Židů klesl natolik, že veškeré obřady byly přeneseny právě do Vimperka, který nakonec (po úředních jednáních mezi lety 1896 - 1900) převzal i funkci sídla židovské obce. Tak byla roce 1899 založena Židovská náboženská obec Vimperk; synagogy ve Čkyni byly zrušeny a svou funkci zde nadále plnil pouze hřbitov. Nově zřízená náboženská obec ve Vimperku se záhy rozhodla zbudovat ve městě svou centrální svatyni. Zatímco se bohoslužby odehrávaly ve stávajících modlitebnách, začali představitelé obce pozvolna shánět finanční prostředky a na počátku 20.století byl vypracován i projekt nové synagogy. K vlastní stavbě však nedošlo. K naplnění cíle došlo až v polovině 20. let 20. století, kdy židovská obec konečně získala dostatek finančních prostředků (významná část pocházela vedle darů a veřejné sbírky i z prodeje objektu bývalé synagogy ve Čkyni v roce 1922) i vhodnou parcelu na nároží dnešních ulic 1.máje a Johnovy, kterou zakoupila od města Vimperk roku 1924 za 11.430 Kč. Stavba byla svěřena městskému staviteli Josefu Schmidtovi, stavební dozor vykonával českobudějovický architekt Louis Wolt. Objekt vyrostl během druhé poloviny roku 1925 a konečné náklady dosáhly sumy 105.000 Kč. Dne 3.1.1926 byla synagoga za účasti představených sousedních židovských obcí, zástupců okresní a místní správy a téměř kompletní městské rady slavnostně zasvěcena; obřad vedl plzeňský rabín dr. Max Hoch. - Patrová moderní stavba se hmotově i výškou začlenila do zástavby okolní vilové čtvrti. Vlastní modlitebna se nacházela spolu s kanceláří židovské obce v přízemí, patro objektu zabíral byt rabína. Interiér modlitebny s bohatě zdobeným stropem i stěnami mohl lavicemi pojmout 70 - 80 osob, osvětlení bylo vedle tradičních nákladných lustrů a svícnů i elektrické. Jeden ze svícnů, stejně jako jedna z chrámových opon (parochet), zahalujících schránku na Tóru, pocházely patrně ze zrušené synagogy ve Čkyni, odkud byly do Vimperka přeneseny po jejím prodeji roku 1922 – oba předměty byly staré téměř sto let. Rok 1938 a následné válečné události znamenaly v podstatě likvidaci (nejen) vimperské židovské komunity. Mnichovskou dohodou se Vimperk ocitl v Němci zabíraném pohraničním pásmu. Situace se vyhrotila během tzv. Křišťálové noci z 9. na 10.11.1938, kdy 10.11.1938 místní nacisté vypálili synagogu a spálili veškerý její mobiliář. Vypálená stavba zůstala stát až do roku 1941, kdy ji koupil vimperský lékař dr. Erich Finger koupil a vzápětí nechal zbořit, aby získal stavební parcelu. Po 2. světové válce vyrostl na místě synagogy obytný dům (dnes č.p. 361/3). Roku 2003 bylo rozhodnuto o umístění pamětní desky – pro odpor obyvatel domu byla nakonec umístěna na opěrnou zeď sousedního objektu Správy Národního parku Šumava, kde byla dne 23.6.2003 slavnostně odhalena. - Pozemek, na němž synagoga stála, je v soukromém vlastnictví (Marie a Vilém Peřkovi z Vimperka, Petr Podskalský z Vimperka a Lenka a Josef Venclíkovi z Vimperka).

Zdroj: Jiří Fiedler; www.zanikleobce.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.055442°N, 13.77924°E