Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné kláštery

Druh stavby:

klášter

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 9

Kód katastrálního území:

763527

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1371

Poloha:

při farním kostele

V rekonstrukci; má novou střechu. Střední křídlo má novou fasádu, zbytek má omítku silně poškozenou. Má nová okna. Interiér je zčásti opraven. - Klášter augustiniánů kanovníků byl založen v roce 1371. Již od svého vzniku byl z velké části své historie centrem vzdělání moravské oblasti. V této instituci se připravovali a vzdělávali především mladí muži pro službu v různých úřadech. Po zrušení kláštera v roce 1784 dekretem Josefa ll. byl objekt rozdělen – část připadla do majetku Arcibiskupství olomouckého (kostel, spojovací trakt a bývalý proboštský palác) a tyto prostory využívala pro farnost dané církve. Prostory bývalého kláštera byly využívány jako kasárna, německé gymnázium a jako skladiště textilu. - Současná podoba někdejšího kláštera v těsné blízkostí šternberského hradu pochází z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů. Spolu s farním kostelem je nejvýznamnější barokní architekturou města. Budova proboštství, dnes fara, byla postavena za probošta Patricia Vavřince Lehmanna asi v letech 1718 - 1723, jeho nástupce Patricius Jan Meixner (1726 - 1734) nechal zabudovat barokní letohrádek, později zbořený, v zahradě kláštera, která byla přeměněna na vznosný park. Vlastní stavba konventu podle projektu Antonia Beduzziho byla provedena za probošta Jana Josefa Glätzla ve 30. a 40. letech 18. století. Na výzdobě klášterních budov se podíleli vynikající umělci moravského baroka - malíř Jan Kryštof Handke, sochaři Filip Sattler a Jan Kammereith. Barokní přestavba kláštera byla završena novostavbou klášterního a farního kostela Zvěstování Panny Marie na místě zbořeného, původně gotického kostela v letech 1775 - 1783. Stavbu podle projektu brněnského architekta Františka Antonína Grimma provedl stavitel Václav Thalherr. Na výzdobě kostela se podíleli sochaři Jan Michael Scherhauf, Ondřej Schweigel a Václav Prchal, fresky v interiéru namaloval prostějovský malíř František Antonín Sebastini, obraz na hlavním oltáři je dílem Antonína Lublinského a obrazy bočních oltářů namalovali Josef Winterhalter a Leopold Kupelweiser. - Klášter leží na šestici pozemků; dva z nich (pozemkové parcely č. 2 a 3/1) patří církvi, čtyři další (pozemkové parcely č. 9, 10, 11 a 12) patří městu Šternberk. V roce 2024 půjde na opravu jižní fasády kláštera 310.000,- Kč z dotačních programů Olomouckého kraje.

Zdroj: www.sternberk.eu

WGS84 souřadnice objektu: 49.73123°N, 17.301633°E