Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Kód katastrálního území:

793418, 793426

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

původní poprvé zmíněn 1391, nový 1702 - 1705

Zbořeno:

1824

Poloha:

na Horním předměstí, začátek Pražské ulice

Původní středověký špitální kostelík sv. Alžběty byl orientován ve směru východ - západ. Jediná loď měla rozměry 9,80 m x 8,30 m. Presbytář měl kruhové ukončení 7,30 x 7,30 metru. Kostel prošel v průběhu své existence několika přestavbami. V jeho vnějším prostoru se rozkládalo pohřebiště. - Nově vybudovaný kostel sv. Kateřiny měl jednoduchý obdélníkový půdorys o rozměrech 10,60 m x 16,20 m. Výška stavby včetně střechy činila 17,80 m. Do roku 1786 byly pro kostel odlity celkem tři zvony. - Dne 10.1.1825 byl kostel dán do dražby i s přilehlými okolními stavbami. - První zmínka přímo o špitálním kostele sv. Alžběty pochází z roku 1391. Na konci října 1425 byl kostel včetně špitálu zcela vyrabován a zničen husity. Hned roku 1426 znojemští konšelé vyzývali měšťany ke sbírce na obnovení špitálu. Zprovoznění špitálu bylo otázkou několika měsíců, obnova kostela se vlivem pohusitské hospodářské krize 15. století velmi protahovala. S nástupem protestantismu ve Znojmě se z kostela sv. Alžběty stal hlavní kostel novoutrakvistů z celé oblasti Horního předměstí. Roku 1645 bylo Znojmo po třídenním obléhání švédskou armádou dobyto, hradby rozbořeny a mnoho budov bylo vyrabováno, vypáleno a zdemolováno do základů. - V roce 1702 poskytla městská rada zpustlé pozemky a trosky bývalého špitálu a kostela sv. Alžběty znojemskému pekaři Jakubu Kristiánu Coradovi, který zde v letech 1702 – 1705, v místech bývalého špitálního kostela, nechal vystavět na své náklady kostel nový, barokní, zasvěcený sv. Kateřině. Proto k vysvěcení došlo na den sv. Kateřiny, 25.11.1705. Pekař Corada, který dotoval kostel obnosem tři sta zlatých, si přál bohoslužby v češtině, což byl ve většinově německém městě problém. Správou kostela mohli být pověřeni jesuité od sv. Michala, avšak tento záměr nebyl realizován. Corada se tedy roku 1713 rozhodl věnovat kostel vídeňskému řádu obutých karmelitánů, u nichž byl bratrem laikem jeho syn. Karmelitáni se až do roku 1738 snažili nový kostel, a ještě novější přistavěnou klášterní budovu, získat. I přes přání zakladatele kostela i městské rady, vyšší instance uvedení tohoto řádu do Znojma nepovolila. Kostel sv. Kateřiny byl tedy od roku 1714 filiálním ke sv. Mikuláši. - Kostel přežil josefínské reformy, byl však vypleněn za napoleonských válek. V poválečné době už nebyl opravován a chátral. Na jaře roku 1824 byl prohlášen zemskou radou za jeden z nadbytečných, byl odsvěcen a zrušen. Mobiliář kostela byl darován do církevních budov v okolí a zbytek byl vydražen pro potřeby náboženského fondu. Podle záměru krajského hejtmana byl kostel i s přilehlými budovami vydražen. Kostel byl pobořen a zbytek budov přeměněn v obytný dům. Tento dům začal sloužit jako ubytovna pro židovské poutníky, kteří měli už několik staletí zakázáno nocovat uvnitř města. - Po znárodnění roku 1945 už nebyly budovy bývalého přestavěného kostela nikterak udržovány a po 30 letech chátrání byly v roce 1976 zdemolovány úplně. - V současné době stojí na nynějším náměstí Svobody, v místech středověkého špitálu a kostela sv. Alžběty, později i Kateřiny, polyfunkční dům s obytnými byty a komerčními prostory, dostavený v roce 2009.

Zdroj: PhDr. Jiří Kacetl + Bc. Jan Kočí: Zaniklé sakrální stavby královského