Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kaple

Druh stavby:

poutní kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 5206/1

Kód katastrálního území:

753092

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

jiný

Poloha:

V od nynější velké Hauswaldské kaple

Původně zde sedlák Jakub Weber postavil roku 1817 dřevěnou kapli, roku 1820 ji nechalo obecní zastupitelstvo v Srní přestavět na zděnou. Ke vzniku kaple se váže zajímavý příběh: Příběh se počíná v daleké minulosti. Místo v lese nedaleko Srní pod vrchem zvaným Kostelní nebylo zcela opuštěné. Dříve tam chodívali lidé na dříví, ženy na trávu a děti na jahody a maliny. I stalo se jednou, že dvě vesničanky byly při žnutí trávy nemile překvapeny mohutným medvědem. Vyděšené bezradné ženy padly na kolena a prosily Pannu Marii o záchranu. A stalo se, medvěd odkráčel. Na paměť svého zachránění ženy pověsily na strom obrázek Matky Boží. Místo se brzy stalo cílem prosebníků a spolu s příběhy uzdravených nemocných, raněných ve válkách, ale hlavně lidí s nemocným zrakem – slepých, nevidoucích. Jedna ubohá žena ze Srní, která již léta neviděla, se nechala na radu sousedky dovést synkem k obrázku v lese. Strávila zde noc v modlitbách. Druhý den ráno pohlédla na svět vidoucíma očima. Vracela se pak často na místo svého uzdravení v doprovodu dalších lidí. Počátkem 19. století bylo místo v lese již tak slavné, že poutníci přicházeli opravdu zdaleka, dokonce z Tyrol i daleké Itálie. Od roku 1817 zde stála dřevěná kaple, v roce 1820 se obyvatelé Srní rozhodli postavit na jejím místě zděnou kapli, ve které se počaly sloužit mše. - „Jda tou cestou dále přijdeš ke dvěma kapličkám stojícím po levé i pravé straně cesty a zírajícím družka na družku svými vchody. Jedna z těch kapliček už je velmi vetchá, vchod do ní neustále otevřen, a podíváš-li se do vnitřku, spatříš tam prapodivnou směsici různých předmětů obětovaných divotvorné Panně, rozvěšených bez ladu a skladu po zdech. I oltáříček pokrývají dárky, snesené tam na znamení díků za zázračné uzdravení, za pomoc v nouzi, za splnění tužeb: obrazy i obrázky, křížky, růžence, sošky, výrobky ze dřeva a z vosku, představující všechny možné údy a části těla…“ Takto popisuje obě kaple Karel Klostermann ve své povídce Červené srdce a připojuje další příběhy, vyprávěné lidmi v kraji. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Správě Národního parku Šumava.

WGS84 souřadnice objektu: 49.068263°N, 13.461865°E