Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 195/6

Kód katastrálního území:

696455

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(1747), 1771

Zbořeno:

12.3.1884

Poloha:

JV od vsi, v lese, v bývalých lázních Boží Voda

středně velká, se sanktusníkem

Kaple byla obdélná, s trojúhelníkovými štíty na obou průčelích a mansardovou střechou. Vchod v průčelí zakončen pravoúhle. Okna po stranách kaple i okénko ve štítu nad vchodem byly zakončeny polokruhově. - První zprávy o lesním pramenu nad Jemníky pocházejí z roku 1741, tehdy údajně pomohl přežít části obyvatel Mladé Boleslavi, uprchlým do lesů z obavy před násilím prusko-rakouské války. Studánka byla nejprve nazývána Bílá, polohu určoval název Pod Karmelským lesem. Opravdový věhlas však studánka získala až po roce 1745. Podle historických záznamů se zde dne 15.4.1745 zázračně uzdravil špitálník Říha ("který se k pramenu tři hodiny z města vlekl a tam se umyv a napiv, šel prý zpáteční cestou tak lehce, že se ani poznati nemohl") a roku 1746 částečně i jemnický domkář Jiří Cihlář, postižený dnou. Další zázračné uzdravení zažila 22letá Johana Bendová postižená dnou, která poslední dva roky chodila pouze o berlích. Pravidelným užíváním léčivé vody se prý zcela uzdravila (až do roku 1812 visely v kapličce její berle). Lidé přisuzovali léčivé účinky pramenité vody Panně Marii a pramen pojmenovali Mariánský. Boleslavský městský správce Jan Šustr společně s myslivcem Jiřím Rysem a řepovským hajným Janem Švejdou nechali zřídlo vyčistit, v roce 1747 nad pramenem postavit roubenou kapli s obrazem Panny Marie Sedmibolestné a opodál dřevěné stavení se dvěma komorami ke koupání. Pro místo se patrně krátce poté vžilo pojmenování Boží Voda. V roce 1771 byla nad pramenem postavena nová zděná kaple a opodál lázeňský dům. - Patrové stavení mělo v přízemí byt hostinského, tři pokoje pro hosty, kuchyni a šest koupacích komor. V prvním poschodí byl prostorný sál se dvěma vedlejšími pokojíky, kolem patra byla pavlač. - Za nájemce Václava Telčera byl rozšířen lázeňský dům, založen ovocný sad, kulečník, kuželna a byla upravena silnice od Jemník k Boží Vodě. V roce 1836 koupilo Boží Vodu právovárečné měšťanstvo boleslavské. V roce 1864 vypukl v kůlně požár, který zcela zničil lázeňskou budovu. Roku 1870 byla podle plánu význačného místního stavitele Jiřího Fichtnera postavena nová budova, stavbu vedl mistr Josef Gras. Nájemce Alois Nejtek zavedl v roce 1871 z Mladé Boleslavi do Boží Vody dopravu omnibusy, Ferdinand Tejnil proslavil lázně výbornou kuchyní a vyhlášenou kávou. Boleslavské spolky zde pořádaly slavnostní schůze, konala se sem procesí (nejznámější pouť o svátku sv. Anny - 26. července), střelecké závody, taneční zábavy, od 40. let 19. století národní manifestace, poutě, tábory lidu (1869 - 1870). V roce 1841 se zde konala jedna z prvních českých besed, proklamujících práva Čechů utlačovaných v monarchii, v létě 1861 při pouti sbírka na podporu dcery Karla Havlíčka Borovského, Zdenky. Boží Vodu navštívil Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, koncertovala zde i kapela Františka Kmocha z Kolína. Od 80. let 19. století patřila Boží Voda soukromým vlastníkům, z nedostatku finančních prostředků však byly zdejší aktivity postupně omezovány a místo začalo chátrat. Kaple se samovolně sesunula dne 12.3.1884. Ještě v polovině 70. let 20. století se zde vyráběla slazená limonáda zvaná "božívodka". - Neúspěšnou snahu o obnovu podnikl poslední vlastník, automobilka Škoda. Nakonec byly všechny budovy v Boží Vodě postupně zdemolovány. Do dnešní doby zde zůstal jen pramen stále čiré vody a kaplička. - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1842. - Pozemek, na němž kaple stála, je v soukromém vlastnictví (Marie Bičáková ze Ctiměřic, Jiří Redvanský z Dobrovic a Michal Redvanský z Dobrovic).

Zdroj: http://ipac.svkkl.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.39401°N, 14.949929°E