Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

poutní kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 445

Kód katastrálního území:

693383

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(kaple, zvětšena 1651), 1733 - 1760

Zbořeno:

1788

Poloha:

SSV od vsi, na Poutní hoře

poutní

Po ukončení třicetileté války spravovali albrechtické panství jezuité z Nisy. V rámci rekatolizace zavedli pouti lidí ze širokého okolí ke kapli na Poutní hoře (Riemerberg, 706 m). Přílivu nových poutníků přestala kaple brzy stačit a proto byla roku 1651 neznámým stavitelem zvětšena na kostelík. - V kostelíku byl umístěn zvon malý zvon z původní kaple o váze 80 liber od niského zvonaře Pavla Herla, ulitý roku 1599. V kostelíku byla uctívána kopie sošky Panny Marie Foyenské (Panny Marie de Foy). Dvacet čtyři centimetrů vysoká soška, představující Pannu Marii s Ježíškem v náručí, byla vyhotovena údajně v Nise. - Kostelík navštěvovalo stále více a více věřících. Jejich počet (dle albrechtické farní kroniky se uvádí, že se zde scházelo až 20.000 věřících) navíc vzrostl poté, co papež Inocenc X. udělil odpustky věřícím, kteří kostel navštívili v neděli ke svátku Nanebevzetí Panny Marie. Jezuitský řád proto přistoupil v roce 1723 k rozšíření kostelíka, což ovšem nestačilo, a proto byl kostelík v roce 1733 zbourán a vystavěn musel být kostel nový. Ten byl dokončen roku 1760 a šlo o stavbu vskutku impozantní. Na délku měřil 42 metrů, na šířku 18 metrů a na výšku 15 metrů. Měl pět vchodů, k hlavnímu vchodu vedlo kamenné schodiště a silueta kostela byla viditelná ze 40 km vzdálené Nisy. Cestu z Albrechtic ke kostelu lemovaly malé kapličky a obrázky. - Kostel, bohužel, neměl dlouhého trvání. V roce 1773 došlo ke zrušení jezuitského řádu a konfiskaci kostela. Dekretem císaře Josefa II. z roku 1782 byl kostel zrušen a určen k prodeji a demolici. Poslední mši zde za účasti mnoha věřících celebroval dne 26.7.1784 albrechtický farář Josef Barech (některé zdroje uvádějí jméno Adolf Bartsch) a na pokyn vratislavského biskupa Philippa Gottharda von Schafgotsche byl kostel děkanem ze Zlatých Hor Karlem Müllerem odsvěcen. Při následné licitaci konané dne 28.12.1787 jej pak koupil za 60 guldenů a 45 krejcarů rychtář Josef Jäschke z České Vsi a o rok později jej zbořil. - Vybavení kostela se přemístilo do kostelů v Městě Albrechticích a Valštejně (valštejnský kostel byl dokončen v roce 1794), cihly, kameny a dřevo se využily jako stavební materiál. Selský archiv z roku 1905 uvádí, že cihly z kostela používali zdejší lidé (včetně obyvatel Valštejna a Ztracené Vody) na stavbu komínů, které musely být na základě tehdy nového úředního vyhlášení zděné. - Franz Heisig, který místo bývalého poutního kostela navštívil ve třicátých letech 20. století, zaznamenal, že v místě kostela se nacházejí jen hromady kamení a kaplička s několika obrazy. Jedna z místních občanek mu sdělila, že poutě se zde konaly ještě na počátku dvacátého století na svatodušní svátky, svátek sv. Petra a Pavla a Narození Panny Marie. - Dnes jsou na místě kostela jen hromada kamení a dvě jámy plné vody, dokonce je nejasná i jeho přesná poloha. - Pozemek, na němž kostel stál, patří Lesům ČR, s.p.; podnik má zpracovánu studii na úpravu vrcholu Poutní Hory včetně stavby dřevěné zvonice a vyznačení obrysu zbořeného kostela.

Zdroj: Robert Kořínek, www.valstejn.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.156907°N, 17.539555°E