Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 903

Kód katastrálního území:

682144

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

26.3.1906 - 30.12.1907, vysvěcena 27.7.1907

Poloha:

S od vsi, na kopci

secesní, s věží

Má novou střechu. - Kaple Panny Marie U Obrázku je secesní stavba římskokatolické církve stojící nedaleko údajně léčivé studánky. Je zajímavá neobvyklým umístěním věže a kruhovým půdorysem. - Někdy v 15. století se dřevorubci, kácející stromy a získávající tak prostor pro založení Ruprechtic, osvěžovali ve studánce, jejíž vodě připisovali dokonce léčivé účinky. Poblíž studánky býval odedávna zavěšen prostý malovaný mariánský obraz. Roku 1807 nechal u studánky rychtář Georg Wöber postavit kříž ve formě kalvárie jako poděkování za své uzdravení. Skutečného věhlasu však studánka dosáhla o 10 let později, když se u ní při pouti údajně uzdravil slepý chlapec z Raspenavy. V roce 1833 pak dal Wöber podél cesty ke studánce zbudovat křížovou cestu a vysázet kaštanovou alej. Kříž i obě sochy u studánky (sv. Jiří a Panna Marie) byly roku 1862 renovovány libereckým malířem Adolfem Burianem. – Až do začátku 20. století neměly Ruprechtice žádný kostel. Bylo proto rozhodnuto postavit nový, a to v blízkosti léčivé studánky. Stavební výbor byl ustanoven dne 4.12.1892, po 13 let pak shromažďoval potřebné prostředky. Když měl roku 1905 pohromadě 35 000 K, přistoupil k vypsání příslušné soutěže. Město Liberec doporučilo návrh Maxe Kühna a Heinricha Fanty, podle kterého byla stavba dne 26.3.1906 zahájena. Vlastní stavba byla svěřena staviteli Adolfu Hűbnerovi a dokončena dne 30.12.1907. Kapli vysvětil dne 27.7.1907 pražský biskup Václav Frind, a bylo určeno, že oficiální název kaple bude Římsko-katolická jubilejní kaple U Obrázku (Rőmisch-katolische Jubiläums Bildkirche). 10.8.1908 byla kaple včetně pozemků a křížové cesty darována libereckému arciděkanství. - Po 2. světové válce byli původní farníci vyhnáni do Německa. Ve své diplomové práci na Masarykově univerzitě o kapli uvedl Jan Dostalík toto: „Kaple, navštěvovaná i opatrovaná německy hovořícím obyvatelstvem, byla po odsunu opuštěna“. Mše se zde sloužila naposledy někdy roku 1958. Už v roce 1954 ale došlo k prvnímu většímu poškození kaple. Byla vykradena a podle zprávy Veřejné bezpečnosti se stala „útočištěm party narušené mládeže“. Další krádeže následovaly poté. V letech 1964 až 1974 v Liberci působil arciděkan Alois Frait. Ten se snažil uchránit církevní stavby před devastací, seč mohl. V prosinci 1966 zaslal Občanský výbor v Ruprechticích Arciděkanskému úřadu v Liberci stížnost na neutěšený stav kaple U Obrázku a žádal „zajistit přístup do kaple, neboť byli viděni výrostci, jak demolují vnitřní části kaple, vypáčili dveře a demolovali krytinu“. Páter Frait dal dveře oplechovat falcovým obložením a zabezpečit je zevnitř silnými sochory. Načež se vandalové vloupali okny poté, co vytrhli železné mříže. Zdemolován byl velký lustr, oltář byl rozštípán. V zimě si udělali v kapli svůj opěrný bod a shromaždiště lyžaři. V roce 1967 řešili Občanský výbor a Veřejná bezpečnost vandalismus v kapli opakovaně. V únoru 1968 pronajal vikář Frait kapli stavebnímu družstvu Sever, které si v něm uložilo stavební materiál. Do kaple v té době zatékalo a družstvo se, přes počáteční ujišťování, že střechu opraví, k ničemu nemělo. Lidé si dokonce suverénně odnášeli tašky ze střechy. Zabedněná okna a dveře vandalové dál a dál vyvraceli, což neuniklo kritice v místních novinách Vpřed. Nakonec vše vyvrcholilo zrušením nájemní smlouvy. V červnu 1971 učinil páter Frait pokus nechat zřídit v kapli byt. To ovšem smetl ze stolu liberecký Úřad hlavního architekta s odůvodněním, že „bylo prokázáno, že zřízení bytové jednotky není technicky proveditelné a neřeší záchranu celé stavby“. Luisa Petráková a Olga Doležalová ve své knize 100 let ruprechtického kostela uvádějí: „Z bohaté korespondence mezi zářím 1971 a červnem 1972 dokonce vyplývá, že kaple U Obrázku měla být přenechána k dočasnému užívání informačnímu a propagačnímu podniku Ruch, který poblíž hodlal zřídit autokemp. Využila by se přilehlá louka a kaple by byla užívána jako sklad potravin a nápojů“. V prosinci 1972 bylo vydáno souhlasné rozhodnutí o zřízení kempu. Mělo tu vyrůst sociální zařízení, parkoviště, tábořiště a rekonstrukce měla kostelík změnit na restauraci. Páter Frait se ovšem proti schválenému odnětí 3,4 hektaru půdy kolem kaple odvolal. Dochovalo se hodně korespondence, ovšem konec není znám. Kemp ale nakonec nevznikl. V říjnu 1975 si k dlouhodobému užívání kapli pronajal coby budoucí ateliér architekt Stanislav Švec. Během následujících let byly opraveny krovy, obnoveny vitráže, opravena vytlučená okna a děravá střecha. - Po roce 1989 se zničené kostely začaly vracet svému účelu. V Ruprechticích došlo nejprve na kostel svatého Antonína, který sloužil jako muzejní depozitář, od léta roku 1995 pak na kapli U Obrázku. Pomohl i ruprechtický páter Antonín Kejdana, který u kaple přespával, aby nikdo nerozkradl stavební materiál, čile jezdil i s kolečkem. - Po 89 letech znovu v srpnu 1998 od základu zrekonstruovanou kapli Panny Marie U Obrázku vysvětil litoměřický biskup Josef Koukl.

Zdroj: Jan Mikulička

WGS84 souřadnice objektu: 50.794725°N, 15.07439°E