Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Torzální (známka 500) skalní kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 113

Kód katastrálního území:

654191

Období devastace:

1918–1938

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

po 1879

Poloha:

JJZ od vsi

Na místě je zachována malá jeskyně zčásti dostavěná z kamenů. Asi 5 m od ní jsou zbytky čtvercového zdiva (cca 3,6 x 3,6 m) do výše 0,5 - 1 m (buď kaple nebo poustevna). - V roce 1879 rohanovský učitel a vysloužilý voják František Staněk při jedné ze svých procházek došel k obrovské hromadě kamení, jež se nacházela na bratrově pozemku. Usedl zde, aby si v hřejivých paprscích slunce odpočinul. Od Libína začal foukat chladný vítr, který jej přinutil hledat úkryt. Odvalil veliký kámen, kryjící hlubokou skalní průrvu. Později otvor rozšířil, vybudoval sedátko a umístil tu svatý obrázek. Jeho stařičká matka zde potom začala vykonávat svou nedělní pobožnost. Pro maminku pak postupně vybudoval malou kapli, která mohla pojmout více osob a vedle útulek pro případ špatného počasí, označovaný jako poustevna. Lidé zblízka i zdáli sem přicházeli a přinášeli peněžité i věcné dary ke zkrášlení svatyňky. Řádné poutě sem však nesměřovaly. Rohanovská poustevna tedy nikdy nebyla poustevnou v pravém slova smyslu. Zdejší němečtí obyvatelé ji také nenazývali „die Einsiedelei“, ani „die Klause“, ale „Hittei“ (chaloupka). Návštěvníci, mezi nimiž byli také klienti z Lázní svaté Markéty včetně cizinců a také letní hosté z Kandlova Mlýna, se zapisovali do návštěvních knih. Okolní prostor upravil František Staněk jako park. Vysadil zde kvetoucí keře a stromy. Kdysi pustou hromadu kamení tak proměnil v rozkošnou oázu klidu. Poté, co František Staněk v roce 1896 zemřel, kaple ještě nějakou dobu fungovala. Již kolem roku 1928 ale spělo místo ke zkáze. Vnitřek kaple byl zničen neznámými vandaly a nic se zde již neopravovalo. Déšť a vítr dovršily postupně dílo zkázy a s vyhnáním německého obyvatelstva po 2. světové válce takřka zanikla i povědomost o tomto místě. - V německy psaném průvodci po prachatickém okolí vydaném roku 1899 píše jeho autor gymnaziální profesor Edmund Kaltofen: „Na zřetelném pahrbku vybudována malá kaple s poustevnou. Postavena podruhem z Rohanova, který před nedávnem zemřel. Kolem skály, zdi a stromy. Vedle po schodech do skalní jeskyně. Na plošině dřevěné lavice. Kaplička je vyzdobena všelijakými obrazy. Poustevna vedle v menších rozměrech.“ - Pozemek, na němž kaple s jeskyňkou stála, je v soukromém vlastnictví (Pavel Houba z Hořovic).

Zdroj: Jan Antonín Mager

WGS84 souřadnice objektu: 48.9701°N, 14.02967°E