Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

špitální kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 2460

Kód katastrálního území:

727181

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1505, barokně přestavěn 1773

Zbořeno:

1884

Poloha:

na křižovatce ulic Vyšehradská a Na Slupi

se sanktusníkem

Počátky městského špitálu sahají až k roku 1505, kdy byl na základě rozhodnutí novoměstských konšelů koupen dům, vyhrazený pro zdravotnické účely a k byl němu přistavěn gotický kostel sv. Bartoloměje. Podnětem pro zřízení špitálu bylo rozšíření syfilisu. V 17. století špitál poznamenala Třicetiletá válka. Během švédského obléhání Prahy v roce 1648 došlo k výraznému poškození špitálu a zpustošení jeho majetku, což následně zapříčinilo rostoucí výdaje pražské obce vůči tomuto zdravotnickému zařízení. V dalších letech se s rostoucím počtem obyvatel Prahy rozšiřoval i areál špitálu, zejména na konci 17. století a v průběhu 18. století. To s sebou neslo i stavební přestavby. V roce 1773 došlo k barokní přestavbě kostela sv. Bartoloměje. V roce 1784 byl špitál i kostel uzavřen na příkaz Josefa II. Původním záměrem bylo adaptovat prostory špitálu na ústav pro choromyslné, k tomu však nedošlo. Špitální dům byl tak po několik let prázdný, případně byl pronajímán. V roce 1808 byl v prostorách bývalého špitálu zřízen městský chudobinec, který poskytoval péči zchudlým pražským měšťanům. V 19. století došlo také k obnově kostela sv. Bartoloměje. Nicméně po roce 1880 přestal chudobinec kapacitně vyhovovat tamějším chovancům, proto byl kostel v roce 1884 stržen a na jeho místě došlo k výstavbě dvoupatrové trojkřídlé novostavby podle návrhu architekta Josefa Srdínka, kam byl chudobinec rozšířen. Chudobinec zde sídlil až do roku 1928, dnes budovu využívá Ministerstvo spravedlnosti ČR. - O podobě kostela se lze dozvědět z historických plánů a vedut, nejstarší vyobrazení lze spatřit na Sadelerově prospektu Prahy z roku 1606. - Roku 2010 proběhl v prostoru ulic Vyšehradské a Na Slupi záchranný archeologický výzkum. Ve dvou sondách bylo v hloubce cca 0,5 m pod současným povrchem odhaleno mohutné souvrství a zdivo s kusy opuky, střešní krytiny i omítek. Zároveň se podařilo vyzvednout i fragmenty klenebních žeber datovaných rámcově do počátku 16. století. Další pozůstatky kostela se nacházejí pod severním křídlem nárožního domu č.p. 427. - Kostel stál na trojici pozemků; dva z nich (pozemkové parcely č. 2460 a 2445/1) patří městu Praha, třetí (pozemková parcela č. 1349) patří Ministerstvu spravedlnosti ČR.

Zdroj: encyklopedie.praha2.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.070624°N, 14.419181°E