Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 181/1

Kód katastrálního území:

621382

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

požár

Postaveno:

pravděpodobně počátek 14. století

Zbořeno:

po 12.5.1820

Poloha:

na dnešním Škroupově náměstí

pozdně gotický

Datum založení kostela jisté není, někteří historikové je odhadují na 12. století, ale pravděpodobně byl postaven na počátku 14. století zároveň s prvními stavbami zakládaného města. Je možné, že vznikl v roce 1475 na místě starší stavby. V době předhusitské měl kostel vedle hlavního oltáře i devět postranních. Ty byly osazovány postupně a mezi prvními zakladateli oltářů nalezneme kromě majitelů panství z rodu Berků i rodinu Weitmilů, jejichž členové zastávali i rychtářský úřad. Tato rodina je považována za jednu z větví rodu, k němuž patřil i Beneš Krabice z Weitmile žijící na dvoře českého krále Karla IV. jako kronikář a dohlížitel nad stavbou svatovítské katedrály. Po 19.5.1426, kdy město dobyli a vypálili husité, byl kostel nejpravděpodobněji poškozen, ale nikoli zničen. Další ranou byl městský požár ze dne 12.4.1515, ale rozsah škod také není znám. V té době byl u kostela pochopitelně i hřbitov a kostel se stal místem posledního spočinutí především pro majitele panství z rodu Berků, ale také zde byli pohřbíváni Vartenberkové a Ebersbachové. Ti všichni převážně v rodových hrobkách v kryptě kostela. Další zkázu pro vnitřní vybavení kostela znamenali luteráni, kteří kostel zabrali letech 1608 - 1623. Ti jako příslušníci protestantské církve ve svém odmítání zobrazování a uctívání světců s největší pravděpodobností odstranili poslední zbytky středověkých oltářů a další sakrální výzdobu. Jak to ostatně učinili i v případě kostela Narození Panny Marie, kde působili delší čas. Na druhou stranu ale provedli rekonstrukci některých částí stavby. Nechali osadit nové varhany a postavili novou zvonici, kam byly v roce 1618 přeneseny zvony z kostela. Až díky zákupskému děkanu Wenzelovi Treubnerovi podporovanému Albrechtem z Valdštejna byl kostel na Tři krále roku 1623 vrácen katolickým bohoslužbám. Po návratu katolických kněží byly postupně zřizovány nové oltáře, kterých bylo ke konci 18. století zase devět postranních a jeden hlavní. Tentokráte však byly zasvěcené většinou jiným patronům, než původní středověké. Osudová rána přišla dne 6.10.1787, kdy v Zámecké ulici vypukl požár, který za pár hodin zničil celé město. Ke zkáze přispěl i fakt, že hlavní věž kostela byla již vlivem nedostatečně zpevněného podloží poškozena trhlinami a žár ohně způsobil její pád. Padající věž poškodila loď kostela, kterou následně také zachvátil oheň; z lodi kostela zbylo pouze kamenné obvodové zdivo. V této situaci není divu, že nedošlo k okamžité opravě a tak v díle zkázy pokračovaly podzimní deště a následná zima. Ovšem obnova zdecimovaného města nebyla jednoduchá a měšťanům se nedostávalo prostředků, obzvláště v následném období napoleonských válek. Dříve než konečná oprava přišel další celoměstský požár. Stalo se tak dne 12.5.1820, kdy se z dnešní Sokolské ulice rozhořel oheň, jenž během šesti hodin zničil 519 domů. Město a jeho obyvatelé byli v zoufalé situaci a tak bylo rozhodnuto o stržení zbytků kostela a rozebrání stavebního materiálu na obnovu zcela zničených domů. Poslední zbytky stavby byly použity k zavezení Cihlářského rybníčku před rokem 1875, když bylo toto místo vybráno ke zřízení městského parku. Status farního kostela byl po zboření kostela přenesen na kostel sv. Kříže v dnešní Moskevské ulici. - Už po prvním požáru docházelo ke krádežím vybavení nehlídané stavby, zloději vykradli i hrobky a zničili rakve. Jen málo předmětů se časem podařilo dohledat a zachránit, tyto jsou dnes uschovány v českolipském muzeu. - Kostel byl pozdně gotickým síňovým trojlodím o rozměrech 21,3 x 37,3 m, rozděleným do osmi klenebních polí. Na východní straně byl zakončen odsazeným obdélným presbytářem o délce 7,3 m. Stěny lodi i presbytáře byly vyzděny z lomového kamene a pískovcových kvádrů, členěny opěráky a osvětleny vysokými gotickými okny. Nad východním štítem lodi vystupovala sanktusová věžička, nad presbytářem kovový dvojramenný kříž. Ke styku lodi a presbytáře přiléhala vysoká polygonální kaple s vysokými okny. Před západním průčelím stála čtyřpatrová hranolová věž z kvádrového zdiva s ochozem a snad dřevěným polopatrem, zakončená výraznou cibulovou střechou, vysoká asi 59 m. Jižně od lodi stála samostatná hranolová zvonice s cibulovou střechou. V hlavní lodi bylo 91 lavic, z nichž několik bylo upraveno pro vrchnost a čelné měšťany. Kostel měl 60 metrů vysokou věž s hodinami vyrobenými v Litoměřicích roku 1712. Ve věži byly zavěšeny tři velké zvony, z nichž největší vážil 50 centů. Po požáru kostela v roce 1617 byly zvony přemístěny do nově postavené samostatné zvonice. Po požáru způsobeném zásahem blesku byla zvonice roku 1631 obnovena. Součástí vybavení kostela byla křtitelnice, kterou se podařilo zachránit a předat do kostela svaté Maří Magdaleny. Varhany z roku 1619 podlehly požáru a byly nahrazeny novými z roku 1753. V kostele bylo několik cenných oltářů, mnoho soch i obrazů. Některé byly umístěny v postranních kaplích. Cenné a dobře děkanem popsané byly schránky na monstranci (pastoforium) a hostie (ciborium). V kostele se dále nacházely tři hrobky majitelů panství a města. Dvě patřily Berkům z Dubé, jedna byla vartenberská. V první berkovské z roku 1490 byli pohřbeni Jaroslav Berka z Dubé (zemřel 1493), jeho syna Zdislav Berka z Dubé (zemřel 1553) a Petr Berka (zemřel 1540). Ve druhé hrobce byli pohřbeni mnozí další Berkové a jejich blízcí příbuzní. Ve vartenberské hrobce z roku 1584 byli pohřbeni spolumajitelé města z rodu Vartenberků. Mimo nich byly v kostele další náhrobky šlechticů i významných měšťanů města. - Pozemek, na němž kostel stál, patří městu Česká Lípa.

Zdroj: cs.wikipedia.org;www.bohmischleipa.cz; M.Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 50.685839°N, 14.537003°E