Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Polozřícené (známka 455) zděné kláštery

Druh stavby:

klášter

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 330

Kód katastrálního území:

676861

Období devastace:

do roku 1436

Důvod devastace:

válečné události

Postaveno:

polovina 13. století

Zbořeno:

1421 nebo 1425

Poloha:

V od vsi Kublov, na vrchu Velíz

fragment kláštera vedle kostela sv. Jana Křtitele

Zůstaly jen zbytky zdí do výše max. 2 m. - V letech 1958 - 1967 probíhal na Velizi archeologický průzkum prováděný Archeologickým ústavem ČSAV, při němž byly objeveny základy kláštera. Jižně od kostela byla odkryta zeď s patrným vchodem a okenními otvory. Zdivo se zachovalo do výše 1 m a jeho síla byla 140 cm. Po celkovém odkrytí byly nalezeny dvě místnosti rozdělené příčkou. Větší měla rozměry 16 x 7 m a byla přístupná dvoumetrovým portálem ze strany od kostela. Na podlaze byla 5 cm silná požárová vrstva popela s úlomky středověké keramiky a pod ní se nacházely dva kostrové hroby. Druhá místnost byla čtvercová o straně 7 m. I v ní se zachovalo ostění okna a portálu směrem ke kostelu. Kromě toho byly objeveny základy další stavby, na kterou je napojeno zdivo dnešní márnice. Zdivo těchto staveb je shodné se zdivem věží kostela. Na základě rozboru bylo datováno do 13. stol. V té době již kostel i klášter patřily benediktinům z Ostrova u Davle. - Obecně se soudí, že hora je pojmenována podle pohanského boha stád Velese, který zde měl být uctíván, a kterému zde mělo být i obětováno. V sedle na severní straně vrchu, pod jeho vrcholem, se nachází několik významných památek. Nejvýznamnější je jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a s původně dvojvěžovým západním průčelím. V průčelí je dochován raně gotický portál, který společně s těžkými klínovými žebry v presbytáři datuje vznik kostela do doby okolo poloviny 13. století. Západně od kostela, ve stavení dnešní márnice, jsou dochovány zbytky gotického proboštství. Toto nebylo v přímém kontaktu s kostelem. Bylo vystavěno do tvaru písmene „L“ a sestávalo ze dvou bloků. Zřícenou budovu proboštství dochovanou do úrovně 1. patra viděl ještě v 19. století Václav Krolmus a zachytil její podobu v náčrtcích. - Veliz patřil nesporně k nejvýznamnějším lokalitám raně středověkých Čech. Zřejmě zde byl lovecký dvůr a původní kaple tvořila logickou součást. O tom, kdy byla původní kaple založena, neexistují žádné spolehlivé zprávy. Podle líčení kronikáře Kosmy se tak stalo někdy mezi lety 1004 – 1012 za vlády knížete Jaromíra. Tento prý zdejší kapli založil jako dík sv. Janu Křtiteli za svou zázračnou záchranu před Vršovci (okolo roku 1003). S jistotou lze tvrdit, že původní kaple existovala v době panování Jaromírova synovce, knížete Břetislava I. (1034 – 1055), neboť ji daroval i se vším příslušenstvím klášteru sv. Jana v Ostrově u Davle. - Na místě původní kaple byl v 1. Polovině 13. Století postaven kostel sv. Jana Křtitele. To, že Veliz patřil k významným lokalitám, dokládá zpráva k 17.11.1250, kdy zde proběhl obřad opásání mečem. Na příkaz krále jej u kostela vykonal svatovítský děkan Vít za přítomnosti dalších urozených osob. - V Dalimilově a Pulkavově kronice se píše o vzniku ostrovského proboštství, ale není známo přesně kdy, snad ve 13. století. Český překlad Pulkavovy kroniky hovoří o tom, že proboštství ve 2. polovině 14. století již jenom skomírá. Je pravděpodobné, že definitivní konec mu učinila táboritská a sirotčí vojska v roce 1425 v souvislosti s obležením Točníku a Žebráku. V roce 1588 se již uvádí pustý klášter na Velízu. Po zpustošení proboštství připadl Velíz k Točníku, od roku 1590 patřil „pustý klášter“ nějaký čas ke Královu Dvoru a pak až v roce 1850 k Točníku. Ze staveb proboštství přežil pouze kostel, přestavěný a opravený v letech 1770 - 1774. U kostela byla v roce 1784 postavena farní budova. - Poslední rekonstrukce kostela proběhla v 90. letech 20. století za přispění obce Kublov a jejích občanů. Významnou zásluhu na současné podobě kostela má akademický sochař a restaurátor pan Karel Stádník, který obnovil interiér kostela a řídil veškeré restaurátorské a stavební práce při opravách celého historického objektu. - Pozemek s torzem kláštera patří církvi.

Zdroj: Místní informační tabule; brdy.info/kapitoly/veliz.php

WGS84 souřadnice objektu: 49.946005°N, 13.887878°E