Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

špitální kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 346/1

Kód katastrálního území:

621919,622052,622222,622281,622346,

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

před 1327

Zbořeno:

1830 - 1840

Poloha:

na S konci Krajinské ulice

Kostel svatého Václava v původním špitálním areálu se hřbitovem se rozkládal na severním konci současné Krajinské ulice v historickém centru Českých Budějovic, zhruba na ploše zastavěné nynějšími domy č. 42 - 44 a jim náležícím pozemkům. - Kostel se nacházel ve špitálním areálu založeném před rokem 1327. Podle dostupných informací vznikl areál patrně mimo město, na jehož území se dostal až při pozdějším rozšíření hradeb zřejmě mezi lety 1327 - 1335. Stavba areálu byla iniciována a financována odkazem měšťana sladovníka Zachariáše. Dar i osvobození od daní potvrdil král Jan Lucemburský. Odkázané finance ale nestačily na dostavbu kaple, což bylo řešeno přímluvou kněží Petra a Filipa u Jana Lucemburského, který špitálu v roce 1331 věnoval několik nemovitostí, jejichž prodejem bylo financováno dokončení stavby kostela. Téhož roku byl rektorem (správcem areálu) jmenován Filip. V roce 1351 předal Karel IV. areál do správy řádu křížovníků s červenou hvězdou v Praze. Roku 1359 se po rezignaci křížovnického mistra Lva vrátila správa na město. - O podobě špitálu ani hřbitova během středověku není mnoho známo, dochovaly se pouze útržkovité informace o kostele. Podle dobových vyobrazení šlo o jednolodní stavbu s vysokou stanovou střechou, nižším presbytářem a štíhlou zvoničkou nad východním štítem lodi. - Dokud měl špitál vlastního kaplana, probíhaly v kostele pravidelné bohoslužby. Později byla tato úloha přenesena na městské řeholníky, v 17. století konkrétně na kapucíny. V té době (1670) byl kostel vybaven novým hlavním oltářem s dvoudílným obrazem s Pannou Marií Staroboleslavskou a scénou zavraždění svatého Václava od Karla Škréty (1610 - 1674) a dále sochami svatého Víta, Ludmily, Vojtěcha a Prokopa. Krom hlavního oltáře byl kostel vybaven dvojicí oltářů postranních. - V roce 1716 byl rozšířen špitál, o provoz se staralo 15 mužů a 15 žen trvale žijících v areálu. Nosili zvláštní úbor a řídili se předpisy špitálu. - V letech 1776 - 1779 byl přestavěn a rozšířen původní morový špitál s kostelem Nejsvětější Trojice, což mělo patrně vliv na vývoj situace areálu u svatého Václava. Kostel byl ještě v 17. nebo 18. století doplněn o nový barokní štít nad západním průčelím, ale v 18. století jej již využívali piaristé (ti si v letech 1763 - 1769 stavěli vlastní kolej, kterou ale využívali pouze do roku 1785, kdy jim byla v rámci josefinských reforem zabavena pro účel biskupské rezidence. Tehdy se přesunuli do bývalého Dominikánského konventu, kde měli k dispozici kostel Obětování Panny Marie). - V roce 1796 byl kostel i špitál definitivně zrušen. Budovy využívalo vojsko jako dělostřelecká kasárna, prostory kostela fungovaly jako barvířská dílna až do zboření mezi lety 1830 - 1840. Nově vystavěné budovy na jeho místě sloužily jako obytný dům a Městská spořitelna. - Kostel stál na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 346/1 a 346/2) patří firmě Fala, s.r.o. z Vráta.

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 48.977427°N, 14.474271°E