Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

evangelická

Parcela:

pozemková parcela č. 46/1

Kód katastrálního území:

674451

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

požár

Postaveno:

12.9.1785 (posvěcení), interiér rozšířen na jaře 1817

Zbořeno:

po 10.5.1866

Poloha:

ve V části vsi

V období protireformace byly Močovice jedním z center tajného nekatolictví ve středních Čechách a proto po vydání Tolerančního patentu tvořily přirozenou spádovou oblast vznikajícího evangelického sboru. V toce 1782 nebo 1783 byl v Močovicích ustaven reformovaný sbor, který požádal majitele panství knížete Auersperga o darování vyhořelého panského špýcharu s okolními pozemky, aby si z trosek špýcharu mohli vybudovat evangelický kostel. Kníže souhlasil a na spáleništi špýcharu, ze kterého zbyly jen obvodové zdi, byl vystavěn evangelický kostel s příbytkem faráře; k jejich posvěcení došlo dne 12.9.1785. Teprve o 30 let později byla v zahradě vystavěna nová fara, kam se farář přestěhoval dne 22.11.1816 a na jaře 1817 byl kostel rozšířen o dosavadní farní prostory. Po založení samostatného evangelického sboru v Libenicích v roce 1827, k němuž byla přifařena velká část dosavadního močovického sboru, přestaly Močovice ležet ve středu spádové oblasti a proto členové sboru začali postupně uvažovat o přesunu sídla sboru do blízké Čáslavi. Příslušný krajský úřad vyslovil souhlas s přesunem sídla sboru dne 29.7.1861. O necelé dva roky později, v lednu 1863, byl proto v Čáslavi za 12.000 zlatých zakoupen dům s hospodářskými staveními, na jejichž místě měl být nový kostel postaven. V prosinci 1864 byla vypsána celocírkevní sbírka na financování novostavby; šlo o jednu z největších sbírkových akcí českých evangelíků v 19. století. Základní kámen nového kostela byl položen hned dvakrát - poprvé dne 10.5.1864 za účasti členů močovického sboru a podruhé dne 14.6.1864 za účasti členů z celé církve. Když padlo rozhodnutí o přesunu sboru do Čáslavi, dohodli se jeho členové, že dosavadní kostel a faru v Močovicích prodají, nakone jim v tom pravděpodobně zabránili nenávistní sousedé. Dne 10.5.1866 totiž jak kostel, tak fara shořely, když v nich neznámý pachatel úmyslně založil požár. Zachránit se podařilo pouze matriky a pokladnici. Nicméně oba objekty byly pojištěné, takže za získanou náhradu si sbor mohl v Čáslavi zakoupit dům vedle rozestavěného kostela, na jehož koupi pomýšlel sbor již dříve, ale vzdal se jej pro nedostatek prostředků. V tomto domě byla zřízena nová fara, do níž se farář přestěhoval ještě v roce 1866 a spolu s tím bylo do Čáslavi přeloženo sídlo močovického sboru. - Kostel stál na čtveřici pozemků; dva z nich (pozemková parcela č. 46/1 a stavební parcela č. 168) jsou v soukromém vlastnictví (Hana Vrbová z Močovic a Miroslav Potměšil z Močovic), třetí (stavební parcela č. 70) je také v soukromém vlastnictví (Hana Urbánková z Močovic a Václav Janeček z Poličan) a čtvrtý (pozemková parcela č. 48/4) je také v soukromém vlastnictví (Lenka Klečková z Nových Dvorů).

Zdroj: Zdeněk R. Nešpor: Encyklopedie moderních evangelických kostelů

WGS84 souřadnice objektu: 49.905165°N, 15.350379°E