Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:

špitální kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 518/1

Kód katastrálního území:

685909

Období devastace:

1918–1938

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1671, přestavěna 1854

Zbořeno:

19.4.1938

Poloha:

v Kysucké ulici na křižovatce s Vítěznou ulicí

se sanktusníkem

Současně se založením města Litovle vznikl před hradbami klášter sv. Ducha. Areál kláštera tvořily dva oddělené objekty při ramenu řeky Moravy zvaném Špitálská Morava. Byla to komenda s kostelem Panny Marie Saské, hřbitovem a zahradou (na místě dnešního supermarketu Albert) a na druhé straně cesty k Uničovu pak špitál, k němuž byla v roce 1671 přistavěna kaple sv. Josefa. Řeholníků nebylo v klášteře dost, aby se mohli o svěřený majetek řádně starat. Město proto postupně přebíralo správu a hospodaření špitálu a dalšího majetku a řeholníkům tak zůstávala jen duchovní péče o obyvatele špitálu. Klášter s kostelem poničil v roce 1623 požár. Zkázu dokonala švédská okupace v roce 1643; řeholníci byli vyhnáni a bohoslužebné předměty ukradeny. Poslední převor odevzdal správu špitálu knížeti Liechtensteinovi a odešel do Krakova. Špitál tak od roku 1653 znovu sloužil svému účelu a staralo se o něj město. V roce 1854 byl špitál od základu přestavěn stavitelem Vincencem Cerhou na městský chudobinec. Podobně byla přestavěna i původní barokní kaple o délce 18 m, šířce 8 m a výšce 7,5 m. - Před regulací se tok Zámecké Moravy rozděloval u Kajetánského jezu na Svatojánskou struhu, přes niž vede most svatého Jana, a na Špitálskou struhu. Ta tekla přibližně v místech dnešní Kysucké ulice a poháněla Špitálský mlýn na kraji dnešního sídliště Vítězná - v místech dnešní kotelny. Toto rameno bylo zasypáno v roce 1931 a současně byl zrušen i most vybudovaný přes Špitálskou strouhu v roce 1830. Tím vznikla nová ulice - Kysucká. Kaple sv. Josefa se tak dostala na novou křižovatku - ulic Vítězné a Kysucké a vyčnívala asi 4 m do ulice Vítězné, hlavní spojnice s Uničovem. V roce 1932 se proto litovelská městská rada usnesla kapli zbořit, aby tak byla zachována bezpečnost dopravy na křižovatce. Proti tomuto návrhu byl v městské radě jen profesor Vincenc Horák. Proti rozhodnutí městské rady o zbourání kaple se postavil i kněz a historik Viktor Pinkava, autor prvních česky psaných dějin města Litovle s názvem Litovelský okres, vydaných v roce 1903. V novinách Litovelský, šternberský a šumperský kraj z roku 1932 v čísle 51 uvedl: „Zůstane-li kaple, jak doufáme, státi a upraví-li se dle návrhu památkového úřadu tak, že se utvoří z tří stran otevřené podloubí, nabude kaple estetické ceny, a dojde-li k pořízení velké mramorové tabule, na níž budou vyryta jména všech 30 vojínů padlých ve válce, bude mít kaple i pietní účel.“ Po protestu brněnského Státního památkového úřadu, který argumentoval tím, že jde o cennou barokní stavbu z poloviny 18. století, městská rada své původní usnesení o demolici kaple zrušila. Spory o bezpečnost dopravy na nové křižovatce ale pokračovaly. Státní památkový úřad v Brně argumentoval tím, že je možné zachovat barokní kapli, nově opatřenou podloubím pro pěší, pokud bude Vítězná ulice změněna na jednosměrnou. Roku 1937 získalo město podporu zemské rady, ale Státní památkový úřad se proti rozhodnutí zemské rady odvolal. Městská rada oponovala, že v době od srpna 1937 do ledna 1938 se na tomto místě staly již čtyři úrazy. Odvolání památkářů bylo nakonec zamítnuto a kaple byla dne 19.4.1938 zbořena. Zvon ze zbořené kaple byl později, v 50. letech 20. století, předán do kostela sv. Václava ve Střemeníčku. - Kaple stála na trojici pozemků; všechny tři (pozemkové parcely č. 518/1, 1576/1 a 1576/2) patří městu Litovel.

Zdroj: Litovelské noviny č. 5/2008 a 4/2017

WGS84 souřadnice objektu: 49.704432°N, 17.076541°E