20728 kostel sv. Josefa

Opravené (známka 112) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 196/1
Kód katastrálního území:
714828
Období devastace:
1849–1918
Důvod devastace:
těžba
Postaveno:
1780 - 1783
Poloha:
mezi ulicemi Těšínská a Na Najmanské

Loď má jen plechovou střechu. Zdivo místy potřebuje opravit nátěr. - Kostel svatého Josefa, jehož patrony jsou sv. Josef a Panna Maria Karmelská, stojí na kopci jihovýchodně od někdejší osady Polská Ostrava, u bývalé říšské silnice z Ostravy, přes Těrlicko do Těšína, a zaujímá nejkrásnější místo v obci. Dnes je tento kostel na katastru a v městském obvodě Slezská Ostrava. - První kostelík ve Slezské Ostravě byl dřevěný. Nepříliš trvanlivý stavební materiál způsobil, že sešlý kostel byl v roce 1555 nahrazen novým, zčásti kamenným a zčásti dřevěným. Zasvěcen byl sv. Jiří. Nový kostel byl značně prostornější a na bohoslužby sem docházeli i věřící ze sousedních obcí. Nacházel se na místě dnes již zbouraného domu č. p. 70 na levé straně klášterní ulice ve směru od kostela k Slezskoostravskému hradu. Nejcennější věcí farního kostela byl prastarý zázračný Mariánský obraz. – Okolo kostela byl hřbitov, na kterém se pohřbívalo do roku 1823. – I tento kostel však po dvou stoletích dosloužil a v letech 1780 – 1783 byl u nově vybudované silnice na Těšín postaven nový kostel. Stavbu významně finančně zabezpečoval František Josef hrabě Wilczek, majitel panství. Tento kostel byl zasvěcen sv. Josefu. Spolupatronkou je blahoslavená Panna Maria Karmelská. - Jedná se o pozdně barokní stavbu ovlivněnou klasicismem. Na hlavním oltáři se nachází dřevěný obraz Panny Marie s Jezulátkem. V roce 1913 musel být kostel v důsledku poddolování uzavřen, kdy klesl o 8 metrů. V letech 1913 - 1928 probíhalo jeho zpevňování. Na to byly použito železobetonového věnce, lan a železné kostry. Nově postavená věž byla rovněž ze železa, avšak kvůli vzhledu byla obezděna dutými cihlami. Věřícím byl kostel vrácen k užívání v roce 1929. Použitá technologie záchrany činí z kostela technickou zvláštnost. - Původní kostel sv. Jiří v Polské Ostravě již nedostačoval svou velikostí potřebám církevní obce, proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového kostela. Dne 9.5.1780 byla zahájena výstavba na pozemku, který náležel k faře kostela svatého Jiří v Polské Ostravě. Patronem chrámu byl hrabě František Josef Wilczek z Dobré Zemice a z Hlučína. Výstavbu dozorovali: kněz a vratislavský biskup hrabě Filip Gotthard Schaffgotsch, vratislavský kanovník a v tom čase frýdecký arcikněz hrabě Pražna z Bílkova, hejtman v Těšínském knížectví baron Ota Skrbenský z Hříště, farář Vácslav Josef Rubín, panští úředníci: Jan Gabriel Ulrich, ředitel panských statků Polské Ostravy a Klimkovic, Petr Vašek, hospodářský správce; František Rýpl, účetní a kvestor, František Sakmara, soudce. Na stavbu kostela přispívaly kromě obcí, které byly přifařeny k Polské Ostravě, také obce: Petřvald, Hrabová, Přívoz, Zábřeh, Vítkovice a Vrbice. Chrám byl dostavěn v roce 1783 a v „první neděli v měsíci září", tedy 9.9.1783, byl farářem Janem Rolným, za velké účastenství hostů, slavnostně vysvěcen. - Starý kostel byl přestavěn na školu o dvou třídách. Pod střechou byla zřízena sýpka na obilí pro poddané v Polské Ostravě. - Roku 1828 byla zakoupena nová kazatelna a křtitelnice za 40 zl. stříbra. Roku 1830 byl koupen baldachýn za 110 zl. stříbra. Roku 1831 byly pořízeny červené korouhve se zlatými střapci za 110 zl. stříbra. Roku 1832 byla koupena za 180 zl. stříbra měděná pozlacená monstrance. Roku 1833 byl postaven velký oltář a kazatelna za 600 zl. stříbra. Dne 22.6.1845 ve 23 hodin udeřil do věže blesk a vzniklý požár ji zcela zničil, včetně zvonů. Roku 1851 byl objednán nový bílý pluviál za 90 zl. stříbra a byl obnoven hlavní oltář za 20 zl. stříbra z darů farníků. Roku 1852 byl zřízen Boží hrob, který vyhotovil stolař Kliber z Moravské Ostravy za 50 zl. stříbra z darů farníků. Roku 1853 byl zakoupen nový stříbrný kalich za 120 zlatých, na to přispěl kostel 60 zlatými a farníci 60 zlatými. Roku 1854 paní Marie Kolovratová objednala nový koberec za 36 zlatých. Roku 1855 pan J. Přihnal, úředník v podniku Salmových, daroval kostelu bílé mešní roucho s křížem za 46 zlatých. Farníci se složili na 100 zlatých, aby mohl být pozlacen mešní kalich, a znovu namalováno 14 obrazů Křížové cesty od Ignaze Johanna Bergera. Roku 1856 byl koupen baldachýn a oltář sv. Barbory za 100 zlatých. Oltář byl instalován a posvěcen 4. prosince. Na krytí výloh kostela daroval pan Zvěřina 160 zlatých a polsko-ostravský farník František Neuman 50 zlatých. Rolník z Malých Kunčic, Vácslav Havránek, daroval 10 zlatých na mešní roucho. Byla zakoupena nová patena na zaopatřování nemocných. Za 60 zlatých z daru farníků bylo pořízeno červené velum, které krajkami ozdobily jeptišky z Opavy. Roku 1857 bylo pořízeno červené antipendium pro velký oltář. Členové sv. Růžence darovali červené prapory v hodnotě 100 zlatých. Manželé Antonín a Beata Kašperlíkovi z Moravské Ostravy darovali prapory fialové barvy v hodnotě 56 zlatých. Za 20 zlatých byl obnoven a pozlacen kalich, který měl prasklé dno. Ten objednal v roce 1759 farář J.A. Šalša. Roku 1858 pracovníci dolů hraběte Wilczka darovali kostelu zelené prapory v hodnotě 100 zlatých. Pracovníci z ostatních závodů hraběte Wilczka věnovali hudební nástroje v hodnotě 120 zlatých. Roku 1859 bylo od dobrodinců vybráno 90 zlatých na nové ciborium a 230 zlatých na šest svícnů z čínského stříbra. V letech 1859 - 1860 byla postavena nová věž místo té, která v roce 1845 shořela. Plány bezplatně vypracoval stavitel Josef Ryška z Vídně. Hrabě Wilczek, jako patron kostela, který byl v roce 1858 prohlášen za plnoletého, přislíbil, že i nadále bude kostel podporovat. Stavbu věže kostela provedl po tesařské stránce tesařský mistr Tvrdý z Velké Polomi, stavebně pak Vácslav Knauer z Hrušova. Dovoz materiálu a pomocné práce vykonávali dobrovolně farníci z Polské Ostravy. Věž klempířsky dokončil klempířský mistr Leopold Jakob z Místku. Na báň a kříž, které byly pozlaceny, věnoval 500 zlatých r. č. Heřman Zvěřina. Báň a kříž byly vyrobeny u firmy Brix a Anders ve Vídni. Kříž byl vysoký 5 stop, široký 3 stopy a měl plochu 4 palců. Báň měla v průměru 2 střevíce. Dne 17.6.1860, na svátek sv. Víta, byla osazena báň a kříž. Náklady na výrobu a osazení činily 6432 zlatých a 88 krejcarů r. č. Dle záznamů farní knihy této události přihlíželo až 8000 osob. Roku 1864 byla střecha pokryta dřevěným šindelem. Práci provedl tesařský mistr Josef Kubla z Moravské Ostravy za 580 zlatých r. č. Roku 1873 byly za 600 zlatých koupeny kostelní paramenty a ornát. Roku 1876 byla provedena celková oprava kostela, jak interiéru, tak i exteriéru. V kostele byla položena nová dlažba, skříně a kostelní stolice byly nově natřeny a nalakovány. Celkově bylo vydáno 800 zlatých r. č. Roku 1877 byla zakoupena mramorová křtitelnice za 130 zlatých. Byla dokončena Křížová cesta (14 obrazů). Byl okrášlen hlavní oltář. Bylo zakoupeno čtrnáct nástěnných svícnů. Roku 1878 byla koupena monstrance za 740 zlatých a antipendium za 120 zlatých. Pan Karel Veber daroval kostelu obraz Panny Marie, který si přivezl z Mexika. Paní Zvěřinová z Opavy darovala kostelu skleněný lustr. - Varhany byly do kostela přemístěny roku 1783 z bývalého kostela sv. Jiří. Tyto varhany zhotovil a postavil pan Josef Stieber, mlynář v Jistebníku. Roku 1825 byly zakoupeny a postaveny nové varhany za 440 zl. Tyto varhany zhotovil jistý Michael Oranský, měšťan z Olomouce. Na varhany přispěli: 64 zlatých patron kostela hrabě Wilczek, 80 zlatých panství Radvanické, 50 zlatých baron Trach z Březí, 50 zlatých ředitel Antonín Svídrnoch, 20 zlatých správce Jan Mácha, 20 zlatých questor Ludvík Luzar, 20 zlatých správce dolů Antonín John, 26 zlatých lidé z Polské Ostravy, 90 zlatých přifařené obce. Roku 1838 byly varhany opraveny. - Kostel měl čtyři zvony. Požár z roku 1845 zničil nové i původní zvony z kostela sv. Jiří. V roce 1845 byly odlity dva nové zvony. V roce 1853 byl koupen třetí a v roce 1877 čtvrtý zvon. - Pozemek s kostelem patří církvi.

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 49.832008°N, 18.304321°E

Komentáře

Žádné komentáře