Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 1316

Kód katastrálního území:

665126

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1899

Poloha:

ve Školské ulici

Z neustávajícího přílivu obyvatel do Kladna vyplynula potřeba další školní budovy; podle plánu projektanta V. Kaury z Prahy byla postavena v roce 1899 neorenesanční budova s plastikami J. A. Komenského a Tomáše Štítného ze Štítného, jejíž součástí byla i školní kaple sv. Víta. Z kladenské školy sem byly přeřazeny čtyři školské sestry, které dne 5.10.1899 započaly v nové škole výuku. - Kaple byla veřejně přístupná a byla provizorně využívána i k veřejným bohoslužbám (do roku 1920). Kaple byla poté využívána jako tělocvična. - Než byla celá budova školy zcela hotová, přišly Kročehlavské ženy v čele s paní Annou Maisnerovou, aby se plánovaná tělocvična přenechala zcela duchovním účelům. Proto byla zřízena veřejná školní kaple se dvěma vchody; jeden ze školní budovy a druhý z ulice. Kaple byla prohlášena za veřejnou arcibiskupskou konsistoří dne 25.9.1899. - Při svěcení školní budovy nebyla kaple sv. Víta ještě zcela dostavěna, proto byl upraven zvláštní prozatímní oltář ve dveřích hlavního vchodu do kaple. Zcela hotová kaple byla vysvěcena kladenským páterem Antonínem Maděrou dne 10.12.1899. - Do kaple byla pořízena křížová cesta, zakoupená ze sbírky dam z Kročehlav. Velký oltářní obraz sv. Víta byl pořízen za 160 zlatých a posvěcen dne 17.6.1900 páterem Antonínem Maděrou. - Během 1. světové války bylo nařízeno vojenským velitelstvím, aby všechny zvony a kovové předměty byly odevzdány k válečným účelům. Tak se i stalo v Kročehlavech, kde první zvon byl zrekvírován dne 14.5.1917 a 24. listopadu téhož roku i druhý zvon, umíráček. Kročehlavští proto požádali kladenské hutě, aby jim vyrobily nový menší ocelový zvonek, který Páter Josef Skála dne 20.12.1917 požehnal. - Špatné časy pro kapli nastaly po volbách do obce v roce 1920. Tehdy se do obecní rady dostali ve většině sociální demokraté a už v červenci 1920 se usnesli přestavět kapli na tělocvičnu. Kaple spadala pod majetek obce, byla tedy proto od září 1920 uzavřena. Dne 9.9.1920 na rozkaz starosty obce Nového obecní nadstrážník Louda a nějaký hutník přesekali lavice a vyházeli je ven. Poté dne 18.9.1920 vešlo hned několik násilníků do kaple spolu se starostou Novým. Přikázali, aby nikdo jiný nevcházel do kaple. Oltář vyhodili na chodbu, obrazy, sošky strhali a vše surově zničili. Páter Josef Skála podal na násilníky žalobu. Soud v první instanci vyzněl ve prospěch pátera Skály. Ale žalovaní se odvolali k zemskému soudu, který naopak potvrdil právo na straně násilníků, jelikož kaple byla v obecním majetku a mohou proto s ní zacházet, jak chtějí. Páter Skála poté musel všechny soudní poplatky zaplatit sám. Přispěl mu pan arcibiskup František Kordáč. - Zemská školní rada v Praze poté rozhodla výnosem ze dne 4.3.1922, že se kaple přemění na tělocvičnu. Dne 8.4.1922 museli věřící odklidit všechny bohoslužebné předměty. Obec sejmula věžičku se zvonem a kříž nad portálem. Kročehlavské ženy se nevzdávaly a podaly písemnou petici na zachování kaple samotnému prezidentu Masarykovi. Bohužel se odpovědi nedočkaly. Budova byla později zbavena krovu a byla nad ni nadstavěna další dvě patra, odstraněny byly přístavek u vchodu a zdobné prvky fasády a změněn byl tvar oken. - Průčelí kaple s vchodem působilo dojmem řádného kostela, nikoliv tělocvičny. Byla to jednolodní stavba s šesti okenními osami na jižní straně. Presbytář byl orientován na východ, odkud byl také dvěma okny osvětlován. Venkovní fasáda až ke korunní římse byla opatřena pásovou rustikou a půlkruhově zakončená okna měla svazkové klenáky. Kaple měla malou předsíň vystupující z čela stavby, do které se vcházelo po čtyřech schodech. Střecha kaple byla sedlová se sanktusníkem, na vrcholu stál kamenný kříž. Nad korunní římsou se nacházel volutový štít s obdélným, segmentově zakončeným oknem, prolomeným do krovu. Štít byl vyzdoben po stranách vázami. Segmentové okno bylo vyzdobeno čtyřmi pilastry, od poloviny s kanelovaným dříkem, a na vrcholu se nacházel na hustě kanelurovaném půlkruhovém štítu opět kamenný kříž. Na východní straně bylo stejné zakončení fasády s volutovým štítem. Interiér kaple byl obložen táflováním. Přibližně ve výši tří čtvrtin stěn se nacházela pásová rustika, ve zbylé části pak menší pilastry. Loď byla velmi prostorná. U levé stěny se nacházela vysoká kazatelna. Triumfální oblouk byl zdůrazněn edikulou s pilastry na soklech a s bohatou hlavicí. Nad tímto se nacházel nápis: „Nedej zahynouti nám ni budoucím“. Strop lodi byl plochý, vyzdobený táflováním, které se zachovalo dodnes (je chráněno sítí proti nárazům). Strop v presbytáři byl také složitě vyzdoben. Oltář byl vyřezán ze dřeva, autor ale není znám. Na oltáři byl umístěn velký obraz sv. Víta. - Prostory bývalé kaple dnes slouží jako tělocvična. Místo, kde se nacházel presbytář, je od sálu odděleno zdí a slouží jako šatna a východ. - Pozemek s kaplí patří městu Kladno.

Zdroj: ipac.svkkl.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.142454°N, 14.118717°E