Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

bratrská

Parcela:

stavební parcela č. 218/2

Kód katastrálního území:

796425

Období devastace:

1437–1653

Důvod devastace:

jiný

Poloha:

ve vsi

Má novou střechu. - Žeravice byly jedním z hlavních sídel Českých či Moravských bratří, jak se sami nazývali. Mnoho se jich přistěhovalo asi kolem roku 1538 za pánů Podstatských z Prusinovic po velkém pronásledování Bratří v Čechách. Páni a držitelé Žeravic nejen, že jim zde dovolili bydlit, ale byli jim také značně nakloněni. Zejména Zástřizlové byli vyznavači jejich učení. O zdejším působení českých bratří jsou záznamy již v letech 1515 a 1517, kdy je Vilém z Víckova obdaroval věcnými dary jako poli, lukami, vinicemi i lesem a mnohými výhodami. Z Čech byly na Moravu převedeny důležité bratrské synody (porady) a mnohé z nich se konaly v Žeravicích. Nejpamátnější pro vývoj Jednoty bratrské byla synoda konaná v roce 1616, na které byl stanoven "Řád církevní bratří Českých". Na této synodě byl dne 24.4.1616 ordinován na kněze 24letý Jan Amos Komenský, později poslední biskup Jednoty bratrské. V místech, kde stával sbor českých bratří, byl vybudován Památník Jana Amose Komenského. Původně šlo o katolický kostel, který přízní žeravských pánů přešel do rukou bratrských. V roce 1971 byla na stěně domu osazena a slavnostně odhalena pamětní deska. Při rekonstrukci památníku v roce 1974 byla na zdech výklenku objevena torza, patrně církevního textu. - Ze sboru zbyl domek, ve kterém je částečně zachován interiér, který slouží jako památník nejen pobytu bratrské komunity, ale i expozici lidového umění a řemesel, připomínající někdejší každodenní život na venkově. Zachovaly se zde i fragmenty původních zdí sboru se zbytky církevních nápisů. - Pozemek s bývalým sborem patří obci Žeravice.

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 49.021287°N, 17.236051°E