Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 120) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 517/1

Kód katastrálního území:

711560, 711578, 711756, 711870, 711

Období devastace:

1938–1945

Důvod devastace:

válečné události

Postaveno:

30. léta 14. století

Poloha:

ve Smetanových sadech při Jánské ulici

Zdivo místy potřebuje opravit nátěr. - Kostel v současné době na první pohled jen vzdáleně připomíná svůj pozdně středověký původ. - Historie kostela je pevně spjata s řádem johanitů neboli Maltézským řádem. Tento rytířský řád, který vznikl na začátku 12. století při špitále sv. Jana ve Svaté zemi, se původně věnoval špitální péči o nemocné, později rovněž ochraně věřících poutníků. Do českých zemí přišel po polovině 12. století, o půl století později byl výskyt „rytířů s bílým křížem“ doložen i v dnešních polské obci jménem Hrobníky, odtud pak na začátku 13. století přenesli své sídlo do nedalekých Hlubčic. Ve 30. letech 14. století nechal opavský vévoda Mikuláš II. Opavský postavit na Ratibořském předměstí v Opavě při mlýnském náhonu špitál a kapli sv. Mikuláše. O dvě desetiletí později je pak svěřil do péče právě hlubčicko - hrobnickým johanitům. Tři roky na to do jejich správy připadl také nově vystavený kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli a sv. Janu Evangelistovi při jihovýchodní části městského opevnění. Přízeň nového zeměpána, Mikulášova syna Jana I., sice řád na čas ztratil, nejpozději roku 1377 však byla založena samostatná komenda v Opavě v podobě soukromé fundace přímo z iniciativy přemyslovského rodu. Řádová budova byla původně umístěna nejspíše jižně či jihovýchodně od kostela. - Kostel byl trojlodní, síňového typu, o třech polích v každé lodi. Měl užší pětiboký a zaklenutý presbytář s lomenými okny a tufitovými kružbami. Zlomky žeber klenby byly ještě před několika málo lety zachované v barokní ohradní zdi. Vdova po zakladateli kostela jej vybavila vévodským oltářem k uctění památky svého manžela. Koncem 14. století došlo v souvislosti se stavbou nedalekého zeměpanského hradu a s přeložením městských hradeb v tomto úseku ke včlenění kostela do městského areálu. Z jihovýchodní strany chrám obkroužila hradba, což si vyžádalo přestavbu jeho trojlodí. U kostela pak byla zřízena menší branka (tzv. fortna) a vybudována hranolová věž. Další zásah do objektu je spojen s jeho opravou po požáru města v roce 1431 a následnou přístavbou sakristie na severní straně presbytáře. Dlouhá kaple, zaklenutá obkročnou klenbou nesenou tufitovými žebry, měla v patře zděnou část sloužící jako pokladnice, do níž vedlo vřetenové schodiště v dodnes dochované vnější věžičce. Další přestavbou a opravou prošel kostel po požáru v roce 1461. Po následujícím požáru, jenž zachvátil Opavu v roce 1689, byl kostel na počátku 18. století barokně přestavěn; byly obezděny gotické pilíře trojlodí, upravena téměř všechna okna, průčelí dostalo novou fasádu a novou věž za jejím štítem, která nahradila sanktusovou věžičku na hřebeni střechy. Ve stejné době došlo ke stavbě komory na boku lodi, do které ústila chodba z nové komendy. Ta vznikla okolo poloviny 17. století a stála nyní západně od kostela. Roku 1713 byla Jordanem Zellerem dostavěna v barokním stylu. V průběhu 19. století kostel prošel několika úpravami, kdy bylo například vystavěno nové klasicistní průčelí. V závěru 19. století pak byla stavitelem Juliem Ludwallem vystavěna nová věž a odstraněn přístavek před průčelím. Při bojích v závěru 2. světové války v dubnu 1945 byl kostel silně poškozen. Dnešní podoba kostela je výsledkem poválečné rehabilitace, kdy kostel dostal odlišný štít a dřevěnou věž. - V interiéru kostela se dochoval kamenný náhrobek vratislavského světícího biskupa Bernarda symbalského. Deska s rytinou biskupovy postavy je po obvodu doplněná pozdně gotickým nápisem z období po roce 1453. Není však patrně domácího původu, byla zřejmě do Opavy dovezena z Nisy či Vratislavi. V presbytáři rovněž najdeme dvě cenné náhrobní desky řádových komturů z 16. století (Jiřího Lesoty ze Stéblova a Jiřího Adelsbacha z Domsdorfu). Jiný náhrobník byl později použit jako nadpraží vchodu do sakristie. Uvnitř kostela se nachází taktéž socha Trpícího Krista z 16. století a hlavní oltář zdobený zlaceným boltcovým ornamentem s obrazy opavského malíře Ignáce Günthera. Ve venkovním výklenku lze spatřit sochu sv. Jana Nepomuckého, která byla do 50. let 20. století umístěna poblíž mostu přes řeku do Kateřinek. Poškozené dílo neznámého autora z 1. čtvrtiny 18. století představuje světce s jeho klasickými atributy (biretem na hlavě a krucifixem v pravé ruce, palmová ratolest v druhé ruce se již nedochovala). - Pozemk s kostelem patří spolku "Kostel sv. Janů" z Hradce nad Moravicí; v roce 2024 půjde na opravu statiky kostela 500.000,- Kč z dotačních programů Moravskoslezského kraje.

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 49.93661°N, 17.906229°E