Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 2537/115

Kód katastrálního území:

727415

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(starší), 1720

Zbořeno:

1845

Poloha:

S od Husitské ulice

Původně zde stála malá kaplička postavená pro odsouzené ze Starého a Nového Města Pražského, kteří byli popravováni na nedalekém Šibeničním vrchu. Hrabě Kazimír Ferdinand z Kupperwaldu, kterému patřila vinice pod Žižkovem, nechal roku 1720 postavit místo této malé kapličky velkou kapli zasvěcenou svatému Dismasovi. Ten byl patronem odsouzených k smrti pro své upřímné pokání nad špatnými skutky, byl svatořečen a povýšen na ochránce těžkých hříšníků, kteří se podle jeho příkladu měli před smrtí zříci zlých činů a dosáhnout odpuštění. Hrabě pro novou kapli založil fundaci a zajistil, aby kněz z řádu kapucínů každý pátek v 7. hodin ráno sloužil jednu mši svatou za duše popravených a jednu mši svatou v den, kdy měl být popraven odsouzený katolický křesťan. Páteční mše svatá bývala sloužena v kapli od svátku svatého Jiří (24. duben) do svátku svatého Havla (16. říjen), v zimním čase pak v kapucínském kostele svatého Josefa u oltáře Ukřižovaného. Dcera hraběte z Kupperwaldu, provdaná za hraběte z Bubny, zdědila roku 1728 po svém otci nejen vinici, ale i patronát nad kaplí. Roku 1746 byla založena Barborou Kořilovou, vdovou a měšťankou z Nového Města Pražského, další fundace v částce 500 zlatých na druhou páteční mši svatou, kterou sloužili taktéž kněží kapucíni. Téhož roku hraběnka Charmante vedla soudní při a několik pátků dala sloužit za zemřelé mše svaté v této kapli, a poté další mše z vděčnosti, když svou při vyhrála. Od tohoto roku byly v pátek slouženy mše od rána až do 12 hodin. Roku 1750 dcery po zemřelém Františku Linku z Lintoku, měšťanu z Nového Města Pražského, finančně zajistily pro oltář kaple z Říma privilegium v den páteční. - Kaple označená jako „Arme Sünder Capelle“ (Kaple ubohých hříšníků) má na plánu Prahy Josefa Daniela Hubera z roku 1769 podobu stavby polygonálního, šestiúhelníkového půdorysu s nárožní rustikou a komolou jehlancovou střechou s lucernou završenou cibulí. V kapli býval oltář Ukřižovaného, okolo jeho hlavy bylo zavěšeno 25 lamp, po stranách kříže stály dřevěné sochy Panny Marie, sv. Jana a sv. Maří Magdalény pod křížem. Po stranách oltáře se pak ve výklencích nacházely sochy sv. Petra a sv. Dismase. Kaple od různých dárců získala mnoho darů. Vlastnila tak měděné, mosazné a cínové náčiní, několik obrazů, jeden stříbrný kalich s patenou a jeden měděný, bohoslužebné prádlo a několik mešních rouch. - Později byla kaple převedena pod Olšanskou faru a při Josefínských reformách roku 1786 zavřena a poté prodána. V dražbě ji dne 11.10.1787 koupil novoměstský radní Antonín Jan Douša. Ten dal k původní kapli přistavět nejen obytné a provozní místnosti, ale pro nově zřízený zájezdní hostinec také sklepy na uložení piva a vína. Roku 1814 získal hostinec úředník pražského magistrátu Antonín Krenn. Za dobu patnácti let zde vybudoval „veřejné sady s květinovými záhony, okrasnými rostlinami, alejemi stromů, altánky, lavičkami a pramenem vody výtečné chuti“. Místo se tak stalo oblíbeným cílem výletníků z Prahy. Od dubna 1842 se na pozemcích hostince vyměřoval prostor budoucího nádraží Státní dráhy. Plánovalo se zde vnější (provozní) nádraží s točnami, opravnami lokomotiv a vagónů, vodárnou, výtopnami parostrojů, vozovnami, pomocnými budovami, dílnami a sklady paliva a kolejnic. Od listopadu 1844 byl vyrovnáván terén a roku 1845 pak byla původní kaple i s novým hostincem zbořena. Majitel hostince přenesl svou živnost do nově postaveného náhradního objektu - domu čp. 42 „Na Krenovce“, stojícího na protější straně silnice. Socha Panny Marie z původní kaple se ještě roku 1884 nacházela ve výklenku nové Krenovky za vraty vlevo, chráněna starobylou mříží. Jednalo se o polychromovanou, 135 cm vysokou skulpturu Panny Marie, která pocházela ze 40. let 18. století. Údajně připomínala obraz Nepokvrněného početí Panny Marie od španělského malíře B. E. Murilla. Tradovalo se, že se socha Immaculaty dostala před demolicí hostince na čas do karlínského kostela. Údajně se měla roku 1964 nacházet vedle zpovědnice za dveřmi kostela svaté Anny a po deseti letech měla být přenesena do pseudogotického kostela sv. Prokopa na Sladkovského náměstí, kde měla zaujmout místo vlevo za hlavním vchodem ze Seifertovy ulice. Zvonek z kaple se dostal do mlýnice na Helmových mlýnech u svatého Petra a visel tam v Kubešově mlýnici. Poté jej koupil majitel nedalekého mlýna Josef Baborský. Jeho syn Jiří jej zapůjčil v zimě 1887 - 1888 na Primátorský ostrov pro kluziště bruslařského spolku Harmonie, kde zvonek oznamoval konec večerní zábavy. Po zimě se vrátil zpět do Nových mlýnů. - Pozemek, na němž kaple stála, patří České republice - Národnímu technickému muzeu.

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 50.087525°N, 14.440267°E