Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kaple

Druh stavby:

klášterní kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 80

Kód katastrálního území:

727024

Období devastace:

1918–1938

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

19. století

Poloha:

ve 2. patře Klementina

Kaple vznikla v 19. století pro potřeby generálního semináře v západní části Klementina, tzv. kvadratuře. Umístěná byla ve 2. patře severní části středního traktu a její dřevěný krov sahal do podkroví. Oltář byl na její jižní stěně, dvě řady oken byly na východní straně a vedly na tzv. Hospodářský dvůr. Do kaple se vstupovalo z chodby na západní straně, jejíž okna vedla na dnešní Révové nádvoří. S kaplí sousedily dvě menší místnosti, z nichž jedna pravděpodobně sloužila jako sakristie. - Zprávu o existenci klementinské kaple spolu s popisem podává František Ekert v knize Posvátná místa král. hl. města Prahy na straně 375. V rejstříku knihy ji nazývá Srdce Pána Ježíše podle oltářního obrazu: „…ve východním křídle upravena jest velká síň v domácí kapli (oratoř) alumnů. Jediný oltář, stojící tu, má pěkný obraz Srdce Páně a menší obrázek Matky Boží. Na stěnách visí tu velké pěkné obrazy sv. Jeronýma, sv. Václava i Vojtěcha a Zvěstování Panny Marie a menší obrazy sv. Stanislava Kostky i sv. Aloise, sv. Alfonse, sv. Karla Borr. a blah. Anežky Přemyslovny. Z nejnovější doby jsou tu obrazy křížové cesty. Po straně stojí dubová, vykládaná kazatelna a více zpovědniček. V této kapli mají alumni své ranní i večerní pobožnosti, zde exercicie a sv. zpověď konají a o prázdninách odbývají se tu duchovní cvičení kněžstva arcidiecése Pražské. Před udílením sv. svěcení mívá tu J. E. pan kardinál arcibiskup pak k alumnům přípravné řeči a uděluje duchovní postřižiny (tonsuru) obyčejně zde. K duchovním cvičením alumnů i kněžstva bývá nejsv. Svátost z kostela sv. Salvátora do této kaple v slavném průvodu při zpěvu přenesena.“ - Postavena byla nejspíše na počátku 19. století, kdy v části Klementina patřící generálnímu semináři byly prováděny stavební úpravy. - „Nové úpravy v době kol. roku 1800 v záp. části komplexu vedl stav. František Zelinka… Řízení stavby později převzal Josef Zobel.“ (Vlček, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha 1996, s. 200) - „1783 byl v Klementinu zřízen generální seminář, 1790 obnoven arcibiskupský alumnát, 1800 – 1802 provádí Brust úpravy Klementina: nové střechy, sneseny štíty do Platnéřské, zrušeny letní pokoje v podkroví.“ (Sdělení dr. Zdeňka Wirtha, předsedy Národní kulturní komise, nedatováno [po 1946].) - Další zpráva o existenci kaple pochází až z 20. let 20. století, kdy kapli, ovšem pod názvem Fantova kaple (nepodařilo se zjistit, zda a jakou má název souvislost s architektem Josefem Fantou), zmiňuje arch. Ladislav Machoň, který v té době realizoval přestavbu Klementina. V bodech shrnujících následující přestavbu píše: „Na základě studia plánů a šetření budovy byly v dohodě s Památkovým ústavem a Ministerstvem školství a národní osvěty stanoveny zásady prací adaptačních, dle kterých bude přestavba prováděna. Jsou tyto: 2./ Veškeré přístavby 19. stol., umělecky bezcenné /archeologický ústav, kolny a přístavby/, neb ty, které ohrožují bezpečnost ohněm /nová kaple, dřevěnou klenbou vestavená do krovu/, jest možné odstraniti.“ - O Fantově kapli píše i Zdeněk Wirth ve svém článku Klementinum, který vyšel v časopise Styl a shrnoval dosavadní průběh přestavby Klementina (Styl, časopis pro architekturu, stavbu měst a umělecký průmysl. R. X. (XV.), 1929–1930, č. 4–6, s. 65). - „Z nejpozdějších úprav a přístavků (myšleno ve stavebním vývoji Klementina, tedy v 19. století, pozn. autorky) byla budova Archeologického ústavu pod věží hvězdárny a Fantova ústavní kaple v semináři.“ - Osudy kaple v průběhu Machoňovy přestavby se promítají do výročních zpráv Veřejné a universitní knihovny z té doby. Tak ve výroční zprávě za rok 1930 najdeme tuto zmínku: „Ostatní oddělení (myšleno knižní, pozn. autorky) dosud v chodbách se nalézající, jako 25., 19., uskladněny zatím v tak zvané Fantově kapli, která spojena nově proraženými dveřmi s oddělením 52. ve II. poschodí se nalézajícím.“ a o rok později, v roce 1931: „Do tohoto skladiště (myšleno II. poschodí v traktu do Platnéřské ulice, pozn. autorky) přenesena oddělení dosud nedostatečně v těžko přístupných a až po strop knihami naplněných místnostech v I. poschodí /budoucí sál rukopisný/ a v II. poschodí /Fantova kaple a přilehlá místnost/ chovaná.“ - Někdy po roce 1931 pak místnost bývalé kaple prošla definitivní rekonstrukcí. Z původně tří vedle sebe ležících místností a podél nich probíhající chodby byla vytvořena jedna velká místnost, která byla vybavena patrovou regálovou konstrukcí a dodnes slouží jako sklad knih. Klenba byla zrušena a nahradil ji rovný strop. Existenci kaple tak připomínají už jen dvě řady oken na východní straně a název skladiště, ze kterého ovšem časem zmizelo slovo kaple a používá se jen zkráceně Fantovka.

Zdroj: PhDr. Kateřina Hekrdlová

WGS84 souřadnice objektu: 50.086605°N, 14.415672°E