Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

hřbitovní kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 895/1

Kód katastrálního území:

682390

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

7.6.1858 (základní kámen) - 25.11.1860 (vysvěcení)

Poloha:

v ulici Na Zvonku

Mimo věž má novou střechu. Střecha věže je opravená, opraveny jsou i hodiny na věži. Mimo vitráž na pravé straně presbytáře má opravená okna, okenice ve věži a dveře. Uvnitř je z železných traverz vestavěno umělé poschodí (po roce 1948 sloužil kostel jako archiv a poté jako sklad stavební firmy). Opravena je větší část vnitřních omítek. Chybí strop, místo něj je provizorní strop z vlnitého plechu. Spodní část kostela je využita jako dílna, horní část (nad vestavěným poschodím) bude využívána jako prostor pro setkávání. - Kostel není prohlášen kulturní památkou. - Starému Harcovu dlouho sloužil pouze zvonek z roku 1784 v blízkosti dnešního kostela. Odtud pochází název ulice Na Zvonku. V roce 1841 vznikla při Kadlické cestě kaple. Největším zastáncem stavby kostela ve Starém Harcově byl liberecký kaplan a katecheta harcovské školy Anton Henke. Společně s místním učitelem Antonem Neumannem sehnali peníze a dne 7.6.1858 položili základní kámen nového kostela. Plány kostela pocházejí od harcovského rodáka a jabloneckého stavitele Josefa Schwarzbacha, který rovněž prováděl hlavní stavební práce. Již dne 1.8.1858 ale došlo po dlouhotrvajících deštích k povodni a staveniště bylo značně poškozeno. Další překážkou výstavby kostela byla válka (1859). Vysvěcení proběhlo dne 25.11.1860, provedl jej liberecký vikář Franz Moysel. Balkon s varhanami byl podepřen štíhlými jónskými železnými sloupy. Původní varhany postavil v roce 1862 Karl Fröhlich ze Zawidówa. Prvním, kdo na tyto varhany hrál, byl liberecký varhaník Anton Proksch, bratr slepého učitele Bedřicha Smetany Josefa Proksche. V roce 1890 byly pro kostel pořízeny nové varhany z dílny bratří Riegrů v Krnově. – Kostel je jednolodní budova se štíhlou věží, postavený v empírovém slohu. Mariánská socha (Immaculata) nad vchodem a sousoší Kalvárie na nedalekém lesním návrší je dílem libereckého kameníka Josefa Gahlera (1861). Hlavní oltář s obrazem Navštívení Panny Marie od libereckého rodáka Eduarda Appelta sem byl přenesen ze zrušené špitální kaple v Liberci. Obraz Narození Páně (1861) od libereckého profesora Millera věnoval J. Liebieg. Zvony byly do věže zavěšeny celkem dvakrát (1887 a 1922) a pokaždé padly za oběť válce. Instalace věžních hodin (1898) si vyžádala zvýšení věže o 1,5 metru. – V prostoru na stráni mezi kostelem a hasičskou zbrojnicí dole se nachází zrušený původní hřbitov z roku 1835, který vznikl po epidemii cholery. V roce 1881 byl nad kostelem zřízen nový hřbitov. Ten byl v polovině 80. let 20. století rozkraden a zplanýrován. Dnes je toto pietní místo odpočinku původních obyvatel v soukromých rukou. - Město Liberec prodalo kostel v roce 2009 v dražbě; podmínkou prodeje bylo zachování vnějšího vzhledu budovy kostela. Kostel koupil místní patriot, který kostel opravuje a zároveň jej využívá pro své podnikání. - Pozemek s kostelem je v soukromém vlastnictví (Robert Hes z Liberce).

Zdroj: Libor Mičan

WGS84 souřadnice objektu: 50.766855°N, 15.099274°E