Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 344) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 399

Kód katastrálního území:

637823

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

asi z 13. století

Poloha:

u řeky

se sanktusníkem

V rekonstrukci; presbytář má nový krov a šindelovou střechu. Loď má nový krov a střechu (včetně dolní poloviny dřevěné věže) provizorně krytou lepenkou. Dozděn je přední štít. Omítka je většinou osekána. Má nová okna. Zavřený. - Kostel svaté Kateřiny údajně pochází ze 13. století. První písemné zmínky ale najdeme až v roce 1319, kdy biskupové na žádost Lva Puchinera udělili odpustky ke kostelu a špitálu sv. Kateřiny v Německém Brodě. Dle zasvěcení byl založen zřejmě jako hornický a postaven u jediného mostu přes Sázavu. Spolu s kostelem stál za hradbami města špitál založený řádem Německých křižovníků okolo roku 1256 a historie obou jsou tak spolu nerozlučně spjaty. Dalo by se říci, že z havlíčkobrodských památek byly kostel i špitál zasaženy největším množstvím různých pohrom a neštěstí, nahrávalo tomu i jejich umístění blízko řeky. Stejně jako ostatní kostely ve městě, byl i tento v roce 1422 úplně rozbořen husitskými vojsky. Město tehdy zůstalo celých 7 let pustým, než se začalo probírat z úpadku. Zásluhou četných darů a odkazů byly špitál i kostel obnoveny a po následující léta se majetek špitálu rozrostl o rozsáhlé pozemky rozkládající se od toku Šlapanky až k pozemkům termesifským skládající se z četných rolí, luk, lesa a několika málo chmelnic. Říkalo se jim tehdy souhrnně “Špitálsko” nebo “Na Špitálsku”. Mimo to měl špitál v držení mlýn, část řeky, stav a také sedm masných krámů, které pronajímal za určité roční nájemné. Do špitálu byli přijímáni především měšťané chudí, ale i zámožnější. Ti však si zajišťovali zaopatření za nějaký plat a často i odkazem ve svém “kšaftu”. Méně byli přijímáni i lidé přespolní a žebráci. V roce 1635 rozvodněná Sázava podle očitých svědků rozlomila velký dřevěný most u kostela na čtyři části a tři z nich odnesla. Jeden kus uvízl u Panských luk a nahromadilo se u něj takové množství ledových ker, že ještě nějaký čas po velké vodě po nich lidé sem i tam chodili. Asi o půl čtvrté ráno dne 6.4.1636 vypukl ve špitálním chlévě požár, který se brzy rozšířil a do základů vyhořel jak špitál a kostel, tak i čtyři sousední domy. Příčinou ohně byla zapálená tříska, kterou si ve chlévě chtěla posvítit žena špitálního správce. Dvě léta na to dovršila dílo zkázy velká povodeň. Zásluhou mnohých dobrodinců mohl být špitál brzy obnoven a již v roce 1642 byl společným úsilím měšťanstva znovu vystavěn. Avšak netrvalo dlouho a areál byl opět zničen. V roce 1662 bylo město postiženo rozsáhlým požárem, který vypukl na hlavním náměstí v Klosovském domě (dnes č.p. 168; sídlo České spořitelny). Ten nejprve pozřel domy na východní straně náměstí a Dolní ulice. Ohnivý živel přeskočil i na špitál a obecní mlýn a vrátil se po západní straně Dolní ulice na náměstí, kde ještě stihl zničit jižní frontu domů včetně radnice. Požáru tehdy padla za oběť více než třetina města. Půl století poté čekala na špitál další pohroma. V roce 1714 se po ohromné průtrži mračen na žďárském a polenském panství protrhalo několik rybníků, do města se přivalily spousty vod a rozbořily celý špitálský komplex, takže ze špitálních budov zbyly pouhé sutiny. V Německém Brodě tehdy přišlo o život přes 60 lidí, bylo zbořeno 90 domů, hlavní most, pět mlýnů a soukenická barevna. Příval také odnesl od kostela sv. Kateřiny celou zvonici. Jeden ze zvonů se našel až v Okrouhlici. Po těchto zkušenostech rozhodla se obec přeložit hospodářská stavení špitálského dvorce na bezpečnější místo na druhé straně řeky (do prostoru současného sídla hasičského záchranného sboru v Žižkově ulici). Obytná stavení byla obnovena na původním místě a kostel znovu vystavěn v letech 1727 - 1728. V letech 1852 - 1854 byl postaven nový kamenný most místo původního dřevěného. Obytné budovy špitálu byly v roce 1912 zbořeny a na jejich místě vybudován parčík. V něm byl dne 1.10.1933 odhalen pomník T. G. Masaryka vytvořený akademickým sochařem Janem Štursou. Za války byl Němci odstraněn a znovu do prostoru města umístěn až v roce 1991 před budovu v té době okresního úřadu (bývalého augustiniánského kláštera). Stavebně se kostel naposledy změnil v roce 1953. Během oprav byl šindel na střeše nahrazen prejzy a posílen byl krov. Také v exteriéru a části interiéru dostal kostel nové cementové omítky. - Kostel má gotické základy a do současnosti se zachoval v barokní podobě s vnější pseudorománskou úpravou. Vystavěn byl jako jednolodní, s trojboce ukončeným presbytářem a sakristií na východní straně. Prostor kostela je sklenutý valenou klenbou. Kůr je podepřen dvěma toskánskými sloupy a nese varhanní skříň. Hlavní oltář je raně barokní, pravděpodobně vznikl po požáru v roce 1662. Obraz svaté Kateřiny Alexandrijské je pozdější, z 2. poloviny 18. století. Nachází se mezi sochami svatého Šebestiána a sv. Rocha. V nástavci oltáře je obraz sv. Alžběty. Ve věži se nachází zvon s reliéfy na obrubě, druhý menší zvon pak je ve vrcholu věže. Kromě toho je věž vybavena i hodinovým strojem. - Rekonstrukce střechy se zpozdila poté, co původně odhadované náklady 1.500.000,- Kč se po odstranění původní střechy vyšplhaly až na více než 6.000.000,- Kč; farnost shání dotace na postupnou obnovu krovu a střechy. - Pozemek s kostelem patří církvi; v roce 2023 půjde na obnovu krovu kostela 650.000,- Kč z dotačních programů kraje Vysočina a Ministerstva kultury ČR.

Zdroj: www.farnosthb.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.603655°N, 15.579763°E