Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 67

Kód katastrálního území:

631647

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1753 - 20.10.1754 (vysvěcení)

Poloha:

ve vsi

V rekonstrukci; zvenčí je opraven, loď má novou šindelovou střechu. Opravena je i větší část interiéru. - Kostel je připomínán již roku 1352 jakožto farní. Zprávy o jeho podobě se nedochovaly s výjimkou toho, že byl velice starobylý s vysokou věží a že v něm byla veliká kamenná křtitelnice, která byla při stavbě nového kostela roku 1753 zazděna do zdiva za nynějším hlavním oltářem, na základní kámen. Z dlažby starého kostela se dochovaly čtyři náhrobní kameny z 16. století, s nápisy a erby pánů Beřkovských ze Šebířova a pánů Koplířů. Tyto kameny byly vsazeny při přestavbě kostela roku 1753 do hřbitovní zdi, kde jsou dodnes. Jan Jiří Hillebrand, rytíř z Brandau, který koupil panství Bečváry od hraběte Brédy, dal roku 1753 chatrný kostel úplně zbořit a nechal na vlastní náklady vystavět nynější kostel v barokním slohu. Kostel stavěl italský stavitel Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Stavba neměla jako nyní střechu šindelovou, ale byla krytá taškami, přímo položenými na klenbu jako je tomu u márnice na hřbitově. Dne 20.10.1754 byl kostel vysvěcen. Krytina se však neosvědčila. Klenba vlhla a praskala a proto byla roku 1778 pořízena podezdívka, nová vazba a nad ní nová, lehčí šindelová krytina. - Kostel je jednoduchou stavbou s věží na západním průčelí. Stěny jsou hladké, rohy zaoblené. Kostel je zastřešen mansardovou střechou. Hlavní vchod je z věže, dva vchody vedlejší jsou v bocích chrámové lodi. V presbytáři je namalovaný baldachýnovitý hlavní oltář a zavěšen obraz Nejsvětější Trojice. V dlažbě je náhrobní kámen Marie Anny z Brandau, která roku 1761 zemřela ve věku tří let na neštovice. Latinský nápis zní: Hie avo dominante, patre praevolante, matre lamentante, quie dominem innocentem, Mariam Annam, de Prandau nondum triennem variolis opressam Libitina sepelivit, anno 18. Septembris 1761. Kostel míval před 1. světovou válkou čtyři zvony, jejich krásný hlas byl v okolí dobře znám. Vojenské rekvizici však padly za oběť tři zvony: jeden o váze 202 kg, ulitý roku 1764 Antonínem Frankem, jeho jméno bylo Sv. Jan, dále druhý, bez jména a nápisu, asi 120 kg váhy, ulitý Karlem Belimannem roku 1830, a umíráček o váze 40 kg. Zůstal pouze největší a nejpamátnější zvon Nejsvětější Trojice, o váze 260 kg, ulitý 1504 zvonařem Ondřejem Plačkem. Má latinský nápis. Hned po 1. světové válce byl opatřen ještě jeden menší zvonek, jehož váha činí 28 kg, ulitý byl roku 1716. Varhany pocházejí z roku 1898. Kvůli rekvizici cínových píšťal roku 1916 staré varhany, špatně hrající, umlkly nadobro. V roce 1927 byly do kostela zakoupeny varhany nové. Jedním pramenem finanční pomoci byla dobrovolná sbírka mezi majetnějšími katolickými obyvateli. Po roce 1948 nastal velký úpadek kostela, v roce 1967 byl do něj kvůli havarijnímu stavu zakázán vstup. K částečné opravě kostela došlo v letech 1969 - 1973. V roce 1990 začala velká rekonstrukce kostela, kterou však zmařil požár, který vypukl dne 21.10.1992, kdy vinou stavební firmy začala hořet střecha. Škoda byla vyčíslena na 2,5 mil. Kč. Voda, kterou byl kostel hašen, poškodila jak výzdobu, tak výbavu kostela. - Pozemek s kostelem patří církvi; v roce 2023 půjde na opravu dveří jižního vstupu do kostela 235.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR.

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 49.937099°N, 15.071435°E