5832 kostel Zvěstování Panně Marii

Poškozené (známka 344) zděné kostely

Druh stavby:
klášterní kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 8
Kód katastrálního území:
697478
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
hraniční pásmo
Postaveno:
(1047), 1379
Poloha:
u kláštera

velký

V rekonstrukci; loď má novou střechu, ale na pravé straně presbytáře přiléhající k věži jsou větší díry způsobené zloději, kteří odtud rvali měděný plech. Místy je dozděno zdivo pod střechou. Fasáda je zničená. Bez oken (většinou jsou zabedněná). Uvnitř je prázdný. Klenba v lodi je zřícená, v presbytáři opravená. Kolem kostela je nově snížen terén a uděláno odvodnění. - Kostel je součástí augustiniánského komplexu, na jehož východní straně výrazně vystupuje z celého poměrně rozlehlého areálu. Sestává z lodi, původně zaklenuté pěti poli valené klenby, a rovně uzavřeného presbyteria o dvou polích raně gotické křížové klenby (západní pole je obdélné, východní čtvercové, obě se zdobenými svorníky). Klenební žebra chóru mají vejčitý profil a na rozhraní klenebních polí se sbíhají na svazkové pětidílné přípory s kalichovitými hlavicemi, přiléhajícími k půlválcovému korpusu. Podobné řešení s využitím třídílných přípor shledáváme v severovýchodním a jihovýchodním rohu chóru. V protilehlých rozích chóru spočívají žebra na vysoko posazených konzolách. Pole klenby od sebe odděluje pas hranolového profilu. Ve východní stěně chóru se dochovalo původní kruhové okno, pod nímž je umístěno vysoké okno lomené. V jižní zdi chóru je zachován portálek, ve vnitřním líci východní zdi je trojlistem uzavřený sanktuář. Architektura presbytáře je v českém prostředí zvláště neobvyklá a hovoří se o jejím přímém ovlivnění cisterciánskou tvorbou. Její nejranější datování směřuje do roku 1225, čímž by byla úplně prvním příkladem průniku gotické architektury do českého prostředí. Z původního gotického kostela se zachovalo právě jen toto presbyterium; loď je mladším raně gotickým doplňkem. Na počátku 50. let 20. století byla na kostelní věži zřízena pozorovatelna Pohraniční stráže, jejíž příslušník způsobil dne 2.5.1952 v 9,25 hodin odhozeným nedopalkem požár celého areálu; shořely všechny střechy. Ještě téhož roku bylo provedeno statické zajištění zdí, ale teprve v letech 1973 - 1974, kdy již klenba lodi spadla, bylo obnoven krov a střecha lodi kostela. Věž ze 17. století, která polygonálně vyrůstá z hranolového základu v jihovýchodním rohu presbyteria, dostala novou báň podle starých nákresů teprve v roce 1987. Architektonické řešení základu je poměrně prosté, zachovaly se v něm gotické detaily, pozdně gotický je trojúhelný štít presbyteria. Naproti tomu západní průčelí vzniklo jako raně barokní novostavba, jejíž kompozice odpovídá kostelům žebravých řádů. Liseny člení průčelí do tří os, z nichž střední je širší, a celou stavbu ukončuje trojúhelný štít. Architektura pak připomene tvorbu Martina Reinera a jeho bavorských pokračovatelů. Přiléhající východní křídlo konventního stavení je nepochybně nejstarší, v přízemí se dochovaly do dvora otevřené arkády. - Pozemek s kostelem je v soukromém vlastnictví (Marek Podlipný z Prahy, vlastník přilehlého kláštera).

Zdroj: www.pivon.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.48694°N, 12.737751°E

Komentáře

Žádné komentáře