Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 96

Kód katastrálního území:

690392

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1234

Poloha:

ve vsi

Loď má novou střechu. Opravena ohradní zeď kolem průčelí a pravé strany kostela. - Farnost Jedlka se poprvé připomíná již roku 1234; k nově vzniklé farnosti byly přifařeny osady Malá Veleň, Velká Veleň a později i Soutěsky. Krátce poté byl v místech, kde do té doby stávala prostá dřevěná kaple, vybudován farní kostel (kostel v Jedlce je tímto nejstarší v regionu). Tento objekt byl přestavěn ve 2. polovině 15. století. V letech 1716 - 1723 byl kostel částečně zbarokizován. Impulzem k zahájení přestavby se stala rozsáhlá poškození kostela i fary při vichřici 12. 2. 1715, kdy došlo mimo jiné k devastaci střechy, krovu a zvonice; stav objektu tehdy posoudil známý architekt Dietzenhofer. Stavba byla financována z prostředků patrona; vdovy Marie z Thunů, rozené z Harrachů (266 zlatých 11 krejcarů). Kamenické práce, např. nová dveřní ostění či klenební kameny, byly zadány Johannu Püschemu z Huntířova, tesařské mistru Baltzeru Neumannovi z Benešova nad Ploučnicí, truhlářské Parschemu z Benešova nad Ploučnicí, makovice na věž byla objednána u ústeckého klempíře, pomocnické práce zastali farníci. V konečné fázi tak objekt získal podobu jednolodního kostela s pětiboce uzavřeným presbyteriem, čtvercovou sakristií na severní straně a věží na jižní straně. Presbyterium zůstalo nízké, sklenuté jedním polem křížové a jedním polem pětidílné paprsčité žebrové klenby s hruškovými žebry. Od lodi jej odděloval nízký, polokruhový triumfální oblouk. Široká loď s kůrem získala nové zastropení stlačenou valenou klenbou. Z původních šesti oken v lodi byla dvě roku 1723 zazděna. - Před 2. světovou válkou byl kostel bohatě vybaven mobiliářem. Z nejcennějších kusů lze uvést: hlavní oltář, který zdobil barokní obraz sv. Anny, sv. Jáchyma a Panny Marie (dárcem malby byl urozený pán Arnolig Wichers z Holandska, který se ve zdejším kostele oženil roku 1683 s Marií Ludmilou ze Salhausenu). Oltář Bolestné Matky Boží vznikl přebudováním starého oltáře Jezulátka, zmiňovaného již roku 1662. Drobný oltář nechala roku 1670 zvětšit a nově vybavit Marie Magdalena z Rosenfeldu, majitelka statku Ostrý. O další renovaci se postaral kaplan Anton Langhans (1765 - 1770), který pro něj zakoupil sochu Bolestné Matky Boží, jež nahradila starší oltářní obraz. Vedle oltáře stávala v nice dřevěná socha sv. Apolonie. Oltář Jezulátka stával původně pod kazatelnou a byl údajně zřízen kolem roku 1640. Roku 1735 jej nechal přestavět a zvětšit farář Johann Anton Vogel; oltářní obraz byl tehdy nahrazen sochou Pražského Jezulátka v prosklené schránce. Vpravo od oltáře Jezulátka visela olejomalba Uložení Krista do hrobu (Timkal, Řím, 1746). Poslední z oltářů byl zasvěcen Panně Marii, zřízen byl před rokem 1730 (pravděpodobně roku 1727 z prostředků majitelů statku Ostrý). Jeho oltářní obraz Čtrnácti pomocníků byl zakoupen z darů, kromě něj jej zdobila stará socha Panny Marie, která byla odstraněna již před 2. světovou válkou. Kostelní účty z 18. století v několika případech zmiňují i štafírování a renovace na oltáři Nejsvětější Trojice. Roku 1713 byla do kostela zhotovena claryovským truhlářem nová zpovědnice. Datum vzniku cenné kazatelny se, bohužel, do kostelních účtů nepromítlo. Velmi pravděpodobně vznikla v etapě barokizace objektu; účty dokládají pouze její štafírování (1716, malíř z Děčína; 1718 štafírování Ducha svatého na kazatelně a o rok později celé kazatelny malířem Knechtelem z České Kamenice). Roku 1752 byl do lodi zakoupen obraz sv. Aloise. - Po druhé světové válce začal kostel chátrat, na jeho údržbu nebyly vynakládány větší prostředky. Opakovaně byl vykrádán (např. dne 26. 10. 1994 byly odcizeny sochy sv. Josefa a Jana Křtitele z hlavního oltáře). Tento úděl postihoval objekt již v historii, mimo jiné se tato skutečnost odrazila i v redukci počtu oken na kůru ze čtyř na tři, ke kterému došlo po jednom z vloupání. Nejcennější součásti mobiliáře byly postupně deponovány mimo kostel. Gotická socha Piety je dnes v expozici Národní galerie v Praze, Ukřižovaný Kristus v expozici gotického umění Oblastního muzea Děčín, lavice jsou nyní v kostele na Emauzích v Praze. Z výmalby lodi (doloženy k roku 1746 od malíře Johanna Jacoba Weigela) nezůstaly žádné stopy; v relativně dobrém stavu přečkala do současnosti pouze nástěnná malba z 19. století „Kalvarijní skupina s Ukřižovaným Kristem“ od děčínského malíře Franze Hochelbera. - Před rokem 1989 již byla loď prakticky vyklizena, z presbyteria byla vytvořena skromná kaple, oddělená od zbytku stavby závěsem. Z mobiliáře zůstalo v interiéru kostela jen něco málo hodnotných předmětů (kamenná křtitelnice, varhany od libouchecké firmy bratří Fellerů, kazatelna, hlavní oltář a dva boční oltáře). Doba mezi lety 1990 - 2007 se dá označit jako jedno z nejtemnějších období kostela sv. Anny. Nejenže se zde již vůbec nesloužily bohoslužby, ale objekt se stával terčem vandalů, kteří si z kostela odnášeli poslední cennosti, hlavní oltářní obraz, závěsný obraz Oplakávání Krista z lodi, výzdobu oltáře Čtrnácti svatých pomocníků. Až roku 2008 se začalo s obnovou kostela, který byl v té době skladištěm všeho možného. O jeho kompletní opravu se v letech 2008 - 2011 velkou měrou zasloužili správce farnosti Mgr. Marcel Hrubý a místní spolek "Kulturně-historické sdružení Malé Veleně, Jedlky a Soutěsky". Ještě v roce 2008 proběhlo restaurování oken. V roce 2009 dostává exteriér kostela díky dotaci Ústeckého kraje a MKČR (program ORP) nové omítky (1. etapa). Dne 10.10.2009 požehnal nově obnovené unikátní varhany z roku 1856 nový litoměřický biskup Mons. Jan Baxant. Nástroj, který pochází z dílny Franze Fellera, varhanáře z Libouchce, byl restaurován díky příspěvku z Česko - německého fondu budoucnosti. V březnu 2010 farnost Jedlka obdržela významnou dotaci z Ministerstva zemědělství (z tzv. Státního zemědělského intervenčního fondu) na další etapu rekonstrukce kostela; opravu střechy (tesařské opravy, výměnu krytiny), hromosvodu, zbývající venkovní omítky, vnitřní omítky včetně štukového stropu, truhlářské práce (dveře, elektroinstalace, venkovní drenáže a opravu oltářů, kazatelny a křtitelnice). V roce 2011 bylo v kostele instalováno elektronické zabezpečení. Dokončení rekonstrukce kostela v roce 2012 finančně podpořila německá biskupství, moravské farnosti, Ministerstvo kultury ČR a Obec Malá Veleň. Slavnostní vysvěcení opraveného kostela a posvěcení nového oltáře provedl dne 22.9.2012 biskup litoměřický Mons. Mgr. Jan Baxant. - Pozemek s kostelem patří církvi, je ve správě farnosti v Srbské Kamenici.

Zdroj: Jaroslav Dostál

WGS84 souřadnice objektu: 50.743886°N, 14.278534°E