Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 1566

Kód katastrálního území:

694126

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(konec 17. nebo počátek 18. století), 1742

Poloha:

V od města

kamenná, neomítaná

Má novou střechu. Bez dveří. Prázdná. Uvnitř je téměř bez omítek. Podlaha je opravená. - Barokní, centrálně uspořádaná kaple, stojí na trojúhelníkovém půdorysu (symbolika trojjedinosti Boha), přičemž rohy má konkávně vykrojené. Vnější stěny jsou bez oken, celé obložené pískovcem s lizénovými rámci. Kaple má tři vysoké portály zakončené půlkruhovým obloukem, od konce 60. let 20. století prázdné, bez dveří a zárubní. Původně byly shodně řešené: zárubně byly zhotovené z místního granodioritu a osazené obdélníkovými dvoukřídlými dveřmi, na které navazoval rovným překladem oddělený světlík. Zvoncovou střechu pokrývá břidlice, původně v ní byly umístěny tři drobné vikýře. Zakončuje ji prázdná trojboká kamenná lucerna bez zvonu s dvojitým křížem. Interiér kaple byl plochostropý, strop však chybí a je tak odhalená kamenná klenba. Podlahu pokrývají velké pískovcové kvádry. Vnitřní fasády jsou značně poničené. V rozích mezi vchody se nacházejí tři prázdné niky vyzděné převážně z pálených cihel, ve kterých byly původně umístěné oltáře s obrazy. Hlavní oltář nesl obraz Nejsvětější Trojice, vedlejší pak obraz Navštívení Panny Marie a dřevěný krucifix. Oltáře s obrazy zmizely po roce 1967. - Původní kaple Nejsvětější Trojice byla postavena na konci 17. nebo na počátku 18. století na místě zvaném U pěti lip (původně beyn fünf Linden) na horním okraji katastrálního území Mikulášovic. Rok výstavby a podoba původní stavby nejsou známé, byla však patrně dřevěná a krytá šindelovou střechou. Prvně ji zachycuje Müllerova mapa Čech z roku 1723. - Stavbu nové zděné kaple si objednal lipovský starohrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699 - 1769). Sám navrhl podobu budoucí stavby a dne 4.9.1736 uzavřel smlouvu se svým dvorním stavitelem Zachariasem Hoffmannem (1678 - 1754). Rozpočet na stavební práce měl činit 333 tolarů a 3 groše, většina měla být hrazena z příspěvků od dobrovolných dárců a od místního Bratrstva Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem. K výstavbě kaple na základě této smlouvy však nakonec nedošlo, protože starohrabě byl zaměstnán vojenskými povinnostmi a stavitel výstavbou nového zámku v Lipové. Nový rozpočet ve výši 660 tolarů a čtvrtky piva předložil Zacharias Hoffmann starohraběti Leopoldovi Antonínovi Salm-Reifferscheidtovi dne 30.8.1742. Ještě téhož roku byla stavba zděné barokní kaple, odlišné od původního plánu z roku 1736, dokončena. Na základě kroniky rychtáře Johanna Endlera (ve funkci 1835 - 1850) byla do vlastivědné literatury převzata mylná informace, že autorem stavby byl údajný zemský stavitel a mikulášovický rodák z č.p. 193 Hans Jacob Wähner, který měl na kapli předvést své dovednosti, aby mu mohla být svěřena výstavba nového mikulášovického kostela. Kaple nebyla v dalších letech přestavována, procházela však průběžnými opravami. Na kamenech tvořících vnější fasády se nachází řada letopočtů dokládajících opravy, a to 1791, 1813, 1830, 1840 a 1859. Celková renovace a výměna střešní krytiny přišla v roce 1894 a významně se na ní podílel místní Spolek velikonočních jezdců. Okolí kaple bylo původně zalesněné, stromy však byly postupně vykáceny již v 19. století. - V minulosti byla kaple hojně využívaná; hlavní svátek spojený s poutí se konal na slavnost Nejsvětější Trojice. Od mikulášovického kostela svatého Mikuláše a brtnického kostela svatého Martina sem putovala procesí, která se setkala u kaple. Na prostranství před ní se pak konala slavnostní bohoslužba, na které se sešlo i několik tisíc věřících. Výjimečné procesí se vypravilo dne 16.6.1855, kdy byly neseny od kaple do kostela ostatky svaté Gaudencie věnované abatyší kláštera Sankt Marienthal Agnes Theresií Heinovou (1792 - 1856). Poslední procesí ke kapli se vypravilo dne 27.5.1945, kdy věřící pod vedením místního faráře Josefa Klause (ve službě 1937 - 1946) společně děkovali Bohu za odvrácení zkázy města v závěru 2. světové války. V roce 1946 došlo k vyhnání většiny původních obyvatel Mikulášovic do Německa; v této době se v kapli a jejím okolí často skrývali vysídlení původní obyvatelé. Kaple Nejsvětější Trojice byla ušetřena rabování a vydržela nezničená až do druhé poloviny 60. let 20. století, a to především zásluhou Adolfa Lumpeho, obyvatele horních Mikulášovic, který o ni pečoval. Roku 1967 ale došlo ke vloupání do kaple a začalo tak její postupné chátrání. Když v roce 1974 stavbu zkoumali památkáři, měla již vylomené dveře i kamenné zárubně a z inventáře zbývaly jen trosky. Poškozenou břidlicovou střechou do kaple zatékalo. V již tak dost poničené stavbě někdo v roce 1980 zapálil oheň a stavbu ještě více poničil. Oprava zničené střechy přišla v roce 1990. Na jaře roku 1993 došlo v kapli k tragické události. Před bouřkou se zde ukryli dva mladíci z německého města Sebnitz, do měděné střechy však udeřil blesk a jednoho z nich na místě usmrtil. Dne 28.10.1994 zde administrátor místní farnosti Štefan Bednár (ve službě 1992 - 1994) odsloužil mši svatou na připomenutí této tragické události a zároveň na obnovení poutní tradice (první mše po 49 letech). V 90. letech 20. století a v první dekádě 21. století se kaple stala opakovaně terčem zlodějů, kteří několikrát ukradli měděný plech ze střechy a v roce 2005 dokonce pískovcové dlažební kameny. Zloděje dlažby se však podařilo vypátrat a kameny se vrátily na původní místo. Roku 2008 získala kaple novou břidlicovou střechu. - Pravidelné bohoslužby se v kapli nekonají, poutní mše svatá se koná zpravidla na svátek Nejsvětější Trojice. - Kaple je od roku 1958 prohlášena kulturní památkou. - Pozemek s kaplí patří městu Mikulášovice.

Zdroj: cs.wikipedia.org (Mgr. Petr Pánek)

WGS84 souřadnice objektu: 50.957941°N, 14.409268°E