Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 344) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 3146

Kód katastrálního území:

729051

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1888 - 1891

Poloha:

v Holečkově ulici

velký, cihlový, neomítaný

Krytina je místy poškozená (nad vchodem má dřevěné ochranné bednění proti padající krytině). - Kostel je součástí někdejšího opatství řádu benediktinek beuronské kongregace, založeného roku 1888 podle ideového projektu belgického benediktina, opata Hildebranda de Hemptinna, rozpracovaného jeho pomocníkem, knězem Gislainem de Béthunem. Financování podstatné části staveb zajistila zakladatelka kláštera, Gabriela hraběnka Sweerts-Šporková, která se však staveb nedožila. Novorománský kostel byl dostavěn po čtyřech letech v roce 1891 a vysvěcen pražským arcibiskupem, kardinálem Františkem Schönbornem. Jeho výzdoba trvala až do roku 1917. Na západní a severní straně na něj navazují budovy konventu (jižní křídlo křížové chodby nahrazuje severní boční loď baziliky) s prelaturou a zahrady. - Kostel je dvoulodní bazilika s polokruhovým presbytářem, postavená z neomítaných pískovcových kvádrů v novorománském slohu. Hlavní vchod na západním průčelí má portál zdobený dvěma trůnícími sochami patronů benediktinského řádu, sv. Benedikta z Nursie, který drží v ruce knihu svých řeholních pravidel s nápisem Sancta regula, a jeho sestry, sv. Scholastiky, nad nimi je socha sv. archanděla Gabriela, patrona zakladatelky. Stěny chrámu jsou členěny plochými lisénami a obloučkovým vlysem. Stěny a klenby interiéru jsou vyzdobeny malbami tzv. beuronské školy, které realizovala skupina výtvarníků v čele se svým zakladatelem, německým malířem, sochařem, architektem a řeholníkem Petrem Desideriem Lenzem (1832 - 1928). Figurálním malbám vévodí trůnící Kristus Pantokrator (Vševládce) s nápisovou páskou „Jsem, který jsem“ v latině, doprovázený českými zemskými patrony, sv. Václavem, sv. Vojtěchem a sv. Janem Nepomuckým (jejichž relikvie byly vloženy do hlavního oltáře) a sv. Ludmily. Také ostatní malby mají latinské popisky, většinou citáty z Bible. Autorem maleb je Desideriův žák Jan Verkade, s realizací návrhu pomáhal dále Jakob Würger. Po stranách hlavního oltáře stojí nadživotní sochy Panny Marie a archanděla Gabriela z bílého mramoru ve scéně Zvěstování, dílo patera Desideria. Mešní nářadí, nádobí a náčiní provedl podle Desideriových předloh pražský zlatník Jindřich Grünfeld. Nad jižní boční lodí se zvedá hranolová chrámová věž vysoká 43 metrů a zakončená jehlancovitou střechou. - V roce 1889 zahájil u sv. Gabriela své působení první konvent benediktinek beuronské kongregace v českých zemích. Řeholnice přišly z opatství Nonnberg v Salcbursku, další sestry přibyly z českých německojazyčných rodin. Po osamostatnění Československa se protiněmecké a protikatolické nálady obrátily také vůči zdejším řeholnicím. Roku 1919 proto zdejší benediktinky odešly do Štýrska a řád prodal klášter i s kostelem československému Ministerstvu pošt a telegrafů s podmínkou, že kostel bude nadále využíván k bohoslužbám. Vlastníkem stavebního komplexu bývalého kláštera svatého Gabriela byla Česká pošta, v roce 2019 ho prodala soukromé společnosti. Kostel patřící ke smíchovské farnosti sv. Václava by měl i nadále sloužit liturgickým účelům. - Klášter sv. Gabriela byl pojmenován podle své patronky Gabriely Sweerts-Šporkové. Toto jméno bylo následně nesprávně vztaženo i na klášterní kostel, který je ve skutečnosti zasvěcen Zvěstování Panně Marii. - Pozemek s kostelem patří firmě Cimex Invest, s.r.o. z Prahy.

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 50.075124°N, 14.396299°E